Tady to dopadlo tak, že jsme s Bohoušem zabarikádovaný v jednom pokoji. V obýváku leze do sedačky, i když to by tak hrozný nebylo. Ani mi moc nevadí, že prošmejdí pekáče zastrčené v kuchyni pod linkou. Spíš je problém v tom, že jak se dostane do kuchyně, má volný přístup na chodbu, z ní rovnou na schodiště a tam je největší kámen úrazu. Celé schodiště je kvůli zateplení obložené těmi molitanovými čtverci, co se obvykle dávají na stropy. Ono to vypadá moc hezky i na té zdi. Ale nahoře je takový výklenek, je tam odložený psací stůl a taky skříňka a za tím vším spousta věcí, které se nikam nevešly. Je to děsně těžký, takže s tím jsem už tak rok nemanipulovala, je tam hromada prachu. A hlavně totálně zničené obložení. Kuličky z polystyrénu se dají tak maximálně vyluxovat, ale horší je, kdyby to, nedej bože, snad i začal konzumovat
Prostě má zakázaný vstup na schodiště. Teď si našel jinou zábavu. Mám tady skříňku, od které se ztratil klíček, takže byla jen tak zavřená, sotva to drželo. A v ní chlapečkovo nejlepší oblečení to, co jsem mu vybrala, že by ho nosil do školy. Bohouš to samozřejmě již zdatně otvírá a tahá obleční ven
. Musela jsem celý obsah vyndat a teď se mi to všechno válí na stole. Kdo ví, jak dlouho to tu budu mít
.Přítelova rada: tak to zavři.