Fórum fretky.cz

Hodně často se stává, že lidé kryjí příbuzné fretky a poslední dobou se stává, že to dělají vědomě.. I když často říkají, že je to ok a odvolávají se na koeficiet, tak bych ráda podotkla, že koeficient bohužel neí všechno a že pokud se volí příbuzenská plemenitba, tak toho je za potřebí vědět mnohem více a je to více složité, než o jednom koeficientu..

Takže sem se nakonec rozhodla opsat základ z jedné učebnice "Dědičnost v chovatelské praxi", kde je vše myslím, že dokonale vysvětleno a to ačkoli učebnice není vůbec proti příbuzenské plemenitbě, spíš naopak - ale jasně vysvětluje, kdy příbuzenská plemenitba ano a kdy ne.

Vyšší stupeň homozygotnosti dosahovaný příbuzenskou plemenitbou je v pořádku, pokud jde o požadované příznivé vlastnosti. Ovšem stupňuje se i homozygotnost případných nežádoucích faktorů, škodlivých recesivních vloh (ty které se neprojevují viditelně, ale přenáší se dál) a to vede k snížení životnosti až degeneraci části potomstva. Záleží pochopitelně na tom, jak intenzivní příbuzenská plemenitba se používá. Ještě důležitější však je, jaké východí genotypy byly k příbuzenské plemenitbě použity, zda všestraně dobré nebo v některých vlastnostech méně dobré, případně dokonce špatné!

Příbuzenská plemenitba je neutrální metoda plemenitby, jejíž úspěch či neúspěch závisí na tom, s jakým genetickým materiálem se pracuje.

Jsou – li k příbuzenské plemenitbě použita zvířata zdravá, plodná, s vysokou plemenou hodnotou v žádáných vlastnostech, lze očekávat dobrý výsledek. Naopak, použijí-li se zvířata s nízkou plodností, nemocná nebo pocházející z neosvědčených linií či rodin, popřípadě zvířata s nevysokou plemennou hodnotou, pak nemůže příbuzenská plemenitba přinést nic dobrého.

Příbuzenská plemenitba je proto nepoužitelná tam, kde není dobře znám původ zvířat a tam, kde není známa jejich plemenná hodnota, tj. Kde není nic známo o dědičném založení zvířat, která mají být k příbuzenské plemenitbě použita.

Škodlivost neplánované příbuzenské plemenitby
Máme na mysli samozdřejmě neplánovanou příbuzenskou plemenitbu, k níž třeba nechtěně došlo v chovech, v nichž není dostatečně známo dědičné založení nebo v nichž se ve větší míře vyskytují vlohy pro nežádoucí znaky a vlastnosti.
Použije-li se příbuzenská plemenitba v chovu této úrovně, budou výsledky zcela jednoznačné: snížená životnost potomků, popřípadě zvětšený výskyt dědičných defektů – „jedním“ slovem ztráta kvalit, dobrých předpokladů a zdraví v chovu. Není to však nedostatek metody, ale jen potvrzení nevhodnosti výchozího materiálu, pro příbuzenskou plemenitbu geneticky nevhodného.

Vysvětlivky:
Homozygot je jedinec, jehož genotyp (=znaky ovlivněné genama) je ve sledovaném znaku tvořen jediným typem alel(=dědičný základ znaku organismu, konkrétní forma určitého genu). Tento stav se označuje jako homozygotnost.

jsem pro urcite ne
no ale jak je to v prirode?myslite ze tam se rodina nepari?preci jen to sou spolecensky zviratka takze samotny je moc nevidite .

Pokud chceme odpověď na tuto otázku, musíme se podívat na nejbližšího příbuzného a to, praotce tchoře tmavého.

"...Není toulavý, migrují mláďata, která hledají svá loviště. Teritoria samců a samic se často překrývají. Jako všechny šelmy označují tchoři svá teritoria trusem a močí a jako všechny kunovité šelmy přidávají i trošku z pověstných pachových žlázek. Potravní konkurence u nich není velkým problémem, dokonce v době odchovu mladých samci nechávají menší kořist drobnějším samicím...."

Takže předpokládám, že Samec má teritorium větší, na kterém žije několik samic. Nestěhuje se, tudíž je to na mladých, aby si našly vlastní teritoria.

Navíc u tchoře ta příbuznská plemenitba by pravděpodobně nebyla tolik znát jako u fretky a jiných domestifikovaných zvířat, zejména z důvodu, že fretky v zajetí žijí déle než tchoři v přírodě. Pochopitelně to jsou, ale jen doměnky, to by jsme museli přímo sledovat nějakou skupinu tchořů. Což by mohla být docela zajímavá studie, ale rozhodně to není na jeden rok, ale na několik let

Tak nejak si myslim, ze prave proto maji zvirata sva teritoria, prave proto vyhrava i nejsilnejsi samec a pod - protoze to je proste takova prirozena selekce. Nejspis k pribuzenskemu kryti dochazi, ale prave ze od toho jsou podle me ty teritoria a to ze samci bojuji o sva stada, skupinky s jinymi samci, kteri se do teritoria dostanou a pod. A co se tyce tchoru, tak si prave myslim, ze jsou spis samotarsti a teritorialni..

No, já jsem pro spíše ne. Například všechna plemena psů, jak je známe dnes, prošla imbrídingem (příb. plemenitbou). Nicméně je známo mnoho onemocnění, ke kterým jsou různá psí plemena náchylná či přímo predisponovaná (např. kožní problémy u šarpejů a pod.). Pokud někdo chce rychle a účinně upevnit nějaký konkrétní znak a je k tomu kvalitní rodičovský základ, lze to zvážit. Ovšem já osobně si myslím, že u fretek to není úplně nutné, i "obyčejná" fretka na procházce tady u nás působí docela exoticky, na rozdíl od psa. Upřednostnila bych raději zdraví a dlouhověkost před vzhledem (i když ten je také důležitý).

Dlouho jsem zvažovala, co zadat v hlasování, nakonec jsem vybrala ANO, když vím co čekat

Osobně nejsem proti příbuzenské plemenitbě, ale účelem tohoto "zbůsobu rozmnožování" je upevnit nějaký charakteristický znak toho daného plemene (když to vezmu od psů). Např. u služebáků dobrá ovladatelnost a podobně. Rozhodně by tuto plemenitbu neměla praktikovat osoba, která o tom ví houby a myslí si, že když skříží dvě jakkoliv příbuzné stříbrné fretky, že jí vylezou zase jen stříbrná mláďata.. Je to nesmysl.. Navíc si myslím, že u fretek není co upevňovat a tak by se krýt příbuzní neměli, i když je to zdánlivě ok. Dneska už je široká základna a není nutné krýt příbuzné.
Kryla bych příbuzné v případě, že bych chtěla upevnit dlouhověkost, či se vyvarovat nějaké nemoci. Ale já nejsem odborník na krytí, mám svého poradce (díky y. ) a tak se společným předkům vyvarovávám...