Pokud je to opravdu čistě tchoř, pak bys ho ze zákona doma chovat neměla. Zjišťovala jsem to když jsem si brala polotchoře Šuperku. Podle právníků ČMJ zákon otázku kříženců neřeší, proto polotchoře mít můžeš/nemůžeš -záleží na výkladu.
U tchoře se chování změní zhruba v půl roce, tedy nejspíš na podzim. Začne hledat vlastní teritorium jako lovecký revír a sexuální partnery v něm - aby najaře měl potomky. Bude bourat klec a chtít zdrhnout. Je otázkou, zda mu můžeš dopřát polodivoké bydlení - tedy např. krmení v bezpečném místě s možností odchodu, nebo jestli ho "uvězníš". V tom případě počítej s tím, že přestane být mazel, tchoři jsou vůči lidem nekontaktní, a bude plachý i když tě bude brát jako zvíře v revíru. Tchoř opravdu není domácí zvířátko. Kdybych jen trochu mohla, volila bych tuto cestu - pro jeho normální život
K vám se dostal nejspíš při "toulkách zkusmo" - maminka tchořice odstavená mláďata nechává na svém teritoriu "dorůst", toleruje je zhruba do podzimu, když už jsou velká. Pak je vyžene. Logicky - pářili by se jí doma sourozenci.
Tchoř doma ti bude smrdět víc než fretka, protože pro značení teritoria smrdět potřebuje. Se záchodem mám zkušenost jen s polotchořem - nesnese v záchodě podestýlku. Tu vyhrabe, vytře záchod kožichem a pak se teprve vyprázdní. Ráda a spolehlivě dělá do vody - tedy v záchodě nechávám loužičku a vyklízím několikrát denně. Přes to smrdí velice. A to je samička.
|