Dobrý den, dnes jsme u našeho 5-letého freťáčka zaznamenali silný třes, když se snažil usnout. Bylo to poprvé a opakovalo se to několikrát po sobě - po každé, když se nám ho podařilo probudit a on následně začal opět podřimovat. proto jsme neváhali a okamžitě s ním vyrazili k veterináři. Ortel, který jsme následně vyslechli mě hrne slzy do očí ještě nyní a dozajista ještě dlouho bude. Náš mrňousek má inzulinom
nechce se mi tomu věřit. Sice v poslední době měl problémy se zhoršující se kvalitou srsti, avšak ani jednoho ze dvou veterinářů, ke kterým docházíme do ordinace nezvážil možnost souvislosti s něčím horším ! Až dnes ... Bohužel nám bylo sděleno, že u starších zvířat se operativní zákroky neprovádí v důsledku nízké ba až mizivé úspěšnosti. Proto jsme dostali prednison .... Jsme odhodláni našemu chlupáčkovi pomoci jak se jen dá - udělám pro něho první poslední. Mám toho o všem s tím související načteno snad vše co se dalo sehnat, avšak nad samotné zkušenosti není. Prosím pokud máte někdo s tímto nemilosrdným a nespravedlivým nádorem u fretek jakékoli zkušenosti - neporadili by jste nám ? Náš veterinář nám kladl na srdce snažit se mu vstřikovat prednison pomocí injekční stříkačky, avšak s tím náš chlupáč zásadně nesouhlasí a panu doktorovi to také dal jasně najevo hned na místě. Nechci ho vystavovat ještě dalšímu zbytečnému stresu a tak mě napadlo ho normálně rozmělnit a dávat mu ho ve žloutku. Jídelníček je v tuto dobu velkou neznámou - bojím se abychom mu ještě nepřitížili. Běžně mu dáváme kuřecí maso a kapsičky přímo pro fretky, avšak v jednom článku jsem našla, že to není příliš vhodné v této souvislosti je zkrmovat ....
Je zvláštní jak najednou člověk začne zvažovat správnost všeho, co do té doby dělal naprosto automaticky .... v okamžiku záchvatu mu podat nejrychlejší zdroj cukru - jeho roztok, ale vyvstávají mi otázky kolik? nebo jakým způsobem? kolik bude času ? nestačil by na lžíci nabrat med? zkrátka mám spoustu otázek a bojím se přicházet na odpovědi na ně až v okamžiku, kdy na mě bude ten mrňousek spoléhat, že vím co mám dělat. Zní to divně, že?
Ze všeho nejvíc se ovšem obávám možnosti, že dostane další záchvat a nikdo u něho v ten okamžik nebude
nebo tam budu já a začnu zmatkovat Je to až neskutečné, když teď tady tak přemýšlím, zatímco vedle mě spí to malinkaté klubíčko a uvědomuji si jak moc mi toho tenhle maličkatý chlupáček za ty roky dal - lásku, věrnost, radost a mě teď nezbývá nic jiného než vědomí, že o tohle všechno přijdu
Chtěla bych mu to všechno oplatit a vrátit - jen vědět jak ... a hlavně jak ho tady u nás udržet co nejdéle ..... a samozřejmě tak, aby netrpěl
) Je to zvláštní, protože kdybych nedržela v ruce ty veškeré výsledky a nebyla u jeho sobotního záchvatu, tak bych si říkala, že je vše normální a v pořádku.... Mrňousek (opět musím zaťukat na duté) baští, pije, "neprůjmuje" ... jen aktivitu má o něco nižší a rychleji se unaví, když se rozdovádí, avšak na tuhle možnost jsme byli upozorněni veterinářkou, že může nastat při užívání Prednisonu. Chtěla jsem se pouze zeptat - je skutečně pravda, že ty záchvaty se při jeho užívání skutečně zcela eliminují? Samozřejmě chápu, že se zákonitě sníží, ale nějak se mi nechce věřit (i kdybych za to byla pochopitelně neskutečně vděčná), že se jim úplně vyhneme.