Dobrý den, dnes jsme u našeho 5-letého freťáčka zaznamenali silný třes, když se snažil usnout. Bylo to poprvé a opakovalo se to několikrát po sobě - po každé, když se nám ho podařilo probudit a on následně začal opět podřimovat. proto jsme neváhali a okamžitě s ním vyrazili k veterináři. Ortel, který jsme následně vyslechli mě hrne slzy do očí ještě nyní a dozajista ještě dlouho bude.
Náš mrňousek má inzulinom nechce se mi tomu věřit. Sice v poslední době měl problémy se zhoršující se kvalitou srsti, avšak ani jednoho ze dvou veterinářů, ke kterým docházíme do ordinace nezvážil možnost souvislosti s něčím horším ! Až dnes ...
Bohužel nám bylo sděleno, že u starších zvířat se operativní zákroky neprovádí v důsledku nízké ba až mizivé úspěšnosti. Proto jsme dostali prednison .... Jsme odhodláni našemu chlupáčkovi pomoci jak se jen dá - udělám pro něho první poslední. Mám toho o všem s tím související načteno snad vše co se dalo sehnat, avšak nad samotné zkušenosti není. Prosím pokud máte někdo s tímto nemilosrdným a nespravedlivým nádorem u fretek jakékoli zkušenosti - neporadili by jste nám ? Náš veterinář nám kladl na srdce snažit se mu vstřikovat prednison pomocí injekční stříkačky, avšak s tím náš chlupáč zásadně nesouhlasí a panu doktorovi to také dal jasně najevo hned na místě. Nechci ho vystavovat ještě dalšímu zbytečnému stresu a tak mě napadlo ho normálně rozmělnit a dávat mu ho ve žloutku. Jídelníček je v tuto dobu velkou neznámou - bojím se abychom mu ještě nepřitížili. Běžně mu dáváme kuřecí maso a kapsičky přímo pro fretky, avšak v jednom článku jsem našla, že to není příliš vhodné v této souvislosti je zkrmovat ....
Je zvláštní jak najednou člověk začne zvažovat správnost všeho, co do té doby dělal naprosto automaticky .... v okamžiku záchvatu mu podat nejrychlejší zdroj cukru - jeho roztok, ale vyvstávají mi otázky kolik? nebo jakým způsobem? kolik bude času ? nestačil by na lžíci nabrat med?
zkrátka mám spoustu otázek a bojím se přicházet na odpovědi na ně až v okamžiku, kdy na mě bude ten mrňousek spoléhat, že vím co mám dělat. Zní to divně, že?
Ze všeho nejvíc se ovšem obávám možnosti, že dostane další záchvat a nikdo u něho v ten okamžik nebude nebo tam budu já a začnu zmatkovat Je to až neskutečné, když teď tady tak přemýšlím, zatímco vedle mě spí to malinkaté klubíčko a uvědomuji si jak moc mi toho tenhle maličkatý chlupáček za ty roky dal - lásku, věrnost, radost a mě teď nezbývá nic jiného než vědomí, že o tohle všechno přijdu Chtěla bych mu to všechno oplatit a vrátit - jen vědět jak ... a hlavně jak ho tady u nás udržet co nejdéle ..... a samozřejmě tak, aby netrpěl