Ahojky všem! Jmenuju se Spike, narodil jsem se 7.7.2010 kousek od Prahy tchořovité mamince Rozárce a tatínkovi albínkovi .. Žil jsem si poklidně se svými 4 sourozenci než si pro mě přijela moje panička a převrátila celý můj život naruby... Odvezla si mě v bedničce někam pryč, daleko od maminky, bratříčků a sestřiček a já vůbec nechápal co se děje, byl jsem sotva 7 týdenní žížalka a už jsem měl jet pryč? Co jen se mnou bude říkal jsem si.. Přijeli jsme domů, panička mě vypustila do nějaké místnosti a já vůbec nechápal kde to vlastně jsem, ale protože je zvědavost moje silná stránka, šel jsem se nakonec trochu porozhlídnout a nakonec usnul paničce v klíně, celkem i spokojeně ( to bylo naposled )
Po prvním týdnu jsem dostal velkou klícku a uznal, že všechno není zase až tak špatné jak jsem si zpočátku myslel, začalo se mi to celkem zamlouvat.. Tolik nových věcí co jsem předtím neměl byli tak lákavé..Paničky ponožky, prádlo, místo pod peřinkou, ale nejvíc paničky prsty..joo to se nedá popsat... Venku se mi líbilo čím dál víc a taky jsem nechápal, proč bych měl být jako občas zavřen a taky jsem to dával jasně najevo, když jsem měl štěstí a byl vytrvalý, tak se mi zadařilo a já byl volný
Brzy nás čekalo stěhování a s ním nová místa, nový domov, všechno nové ke zkoumání a co teprve seznámení s páníčkem, to tedy bylo něco, co já bych si počal bez jeho nohou, ketrý jsou pro mě fakt neodolatený, nicméně né víc jak jídlo a moje kuřecí srdíčka katerých bych mohl sníst kotel.....
Musím si ovšem najít novou skrýš na svoje cennosti to znamená, všechno co najdu a usoudím, že by to mohlo být moje, nebo by se mi to mohlo hodit.... Každopádně já si na život nestěžuju, za ten měsíc u paničky si celkem užívám a jasně dávám najevo, kdo je pánem domu, jen nechápu, proč se jim to tak nelíbí:-D Ale to jsem prostě já, Spike, malý ďábel