Po delší době menší příspěvek....
Právě jsem se vrátila z týdenní dovči na horách a protože jsme jeli kompletně celá rodina, Čikitka byla na „zimním pobytu“ u babičky...
Bohužel s náma nemohla jet,takže jsme byly na týden odloučený. Měla jsem z toho strach... nikdy jsem ji nikam na hlídání nedávala, nevěděla jsem jestli to babička zvládne. Ale všechno dopadlo na výbornou... babi dostala veškerou moji literatutu o fretkách už několik týdnů předem a s Čikit jsme jezdili na návštěvy aby si na sebe s babčou a dědou zvykali,aby si očuchala nové prostředí a zvykla si. A v sobotu nastalo menší stěhování... klec,hračky,krmení,pelíšky a hlavně Čika putovali k babičce. Musím se přiznat,že při odjezdu mi málem ukápla slza...
jak na mě koukala smutnejma očičkama,že ji tam nechávám. Každý den jsem volala zda je vše v pořádku,jak to zvládají... freťulka byla údajně první den nervózní, nechtěla moc papkat,ale pak si zvykla. Musím ji hrozně moc pochválit...
byla hodňoučká, pochopila,že babička převzala na týden moji úlohu páníčka, nechala se ňuchňat, mazlit, krmit... Po týdnu jsem si ji vyzvedla,to bylo radosti!
Olizovala mi tváře,uši... myslím,že opravdu měla radost,že jsem se vrátila. Doma nastalo rodeo... byla hrozně veselá,kvokala,skotačila...a běhala pořád dokolečka v prolízačce z krabic.
A teď je moc hodná...asi jí to týdenní odloučení prospělo.Všechno papká, nevyhazuje granulky z misky, chodí čistotně na záchodek... je to prostě bobíšek.