Konečně jsem našla trochu času, abych taky napsala něco o těch mých zlatíčkách
K fretkám jsme se dostali úplně náhodou, když se jedna objevila začátkem listopadu 2004 u přítele na zahradě. A od té doby prožíváme radosti i starosti v její společnosti.
Začátek společného soužití byl těžký, o fretkách jsme toho moc nevěděli, měli jsme akorát psy a kočky. A ta malá potvůrka nám okamžitě dávala najevo, kdo je tu pánem a kousala nás doslova na potkání
Veterinářka nám řekla, že je to samice asi rok až rok a půl stará. Myslím, že obě informace byly jenom odhadem, protože jsme za pár měsíců zjistili, že je to samec!
Takže jsme původní jméno Fréďa trochu poupravili a máme Fredyho
Fredy miluje procházky, stěhování předmětů, převracení kýblů a odpadkových košů a uklízení hraček.
Ovoce a zeleninu nějakou dobu vůbec nechtěl, ale teď zbožňuje meloun, okurku, hrozny a mrkev a samozřejmě vitamínovou pastu
Po nějakém čase jsem se rozhodla pořídit Fredymu kamarádku. Chtěla jsem dát domov zase nějaké nalezené nebo nechtěné fretce. Odpovídala jsem na spoustu inzerátů, ale měla jsem asi smůlu na lidi, když už jsem si nějakou fretku chtěla vzít, nakonec z toho sešlo.
Už jsem to začínala vzdávat, když se našla Gedgitka...
Gedgitka se našla 18. května 2007 u Prostějova. Po pár dnech u nálezců si ji vzala do azylu Jordi s Barvajzem a poskytli jí veterinární péči, protože měla infekci v přední tlapce. Tlapku měla nateklou a holou, takže dostávala antibiotika a po doléčení jsme si ji 21. června odvezli do Brna.
Hned druhý den jsem s ní ale musela na veterinu, protože měla problémy s vyprazdňováním. Vyšetření ukázalo zánět dělohy, nějaký útvar u dělohy a selhávání ledvin. Museli ji hned operovat, měla v děloze mrtvá embria a abcses na pochvě, který blokoval močové cesty.
Operace dopadla dobře a její stav se začal pomaličku zlepšovat. Po pěti dnech jsem si ji mohla vzít domů, ale nechtěla vůbec jíst granule, takže jsem jí krmila kaší z rozmačkaných granulí.
Bohužel se jí obsces udělal znovu a v srpnu musela znovu na operaci. Po operaci měla v bříšku dírku, aby mohl odcházet hnis a absces se sám zatáhnul. Naštěstí se to opravdu povedlo a snad už s tím problémy mít nebude.
Skoro půl roku jsem jí krmila tou kašičkou z namletých granulí a nemohla jsem jí přesvědčit na granule, ona byla schopná dva dny skoro nejíst, jenom pár granulek, tak jsem to vždycky vzdala a zase ji udělala kaši. Nakonec se to přece jenom podařilo, ale je hrozně vybíravá, fretčí granule nechce skoro vůbec, spíš chodí ujídat kočkám z misky jejich granule.
Tlapička jí začala pěkně zarůstat, ale teď si ji zase začala kousat, takže pořád s něčím bojujeme.
Gedgitka je hodná fretečka, až ji někdy podezřívám, že to ani fretka není, její klec nemusím nijak zajišťovat, ona trpělivě leží v závěsným lůžku a čeká, až ji pustím, na postel nebo na křeslo vyskočí málokdy (jedině, když je tam něco lákavého, třeba peřiny nebo květináč s kytkou
), ráda si hraje na schovávanou, hrabe v květináčích nebo si hraje s míčkem, společnost ostatních fretek nevyhledává, spíš naopak.
Začíná mít v oblibě i procházky, sice se nejdřív jenom dívá z batůžku, ale pak je schopná i vyskočit, když chce jít dolů
Jinak můj původní plán o kamarádce pro Fredyho zatím nevyšel. Jak jsem psala, Gedgi se ostatních fretek spíš bojí a Fredy se do ní hned zakousne a zalehne ji, ona začne řvát a panička ji běží zachránit. Tak to zkoušíme pomalu aspoň na těch procházkách nebo s vitamínovou pastou