Ahojky, tak koukám že s Terez pořád bojujete
Je mi to líto už z toho důvodu, že momentálně jsem na tom podobně jako ty, ale už se to lepší. Mám 4 fretečky, z toho 2 jsou mazlíci bezproblémoví, ale "to" co se ke mně dostalo teď, to je maso. První přibyl chlapeček, který byl v pohodě, dokud nepovyrostl a teď, ve 4 měsících položí na lopatky kohokoliv. Fretky "likviduje" s přehledem, hryže je do krve, nejen do zátylku, ale i do bříšek nebo třeba do zadečku
Mě se snažil zahnat do kouta přibližně měsíc, ale nedala jsem se. Taky jsem přemýšlela, co na něj bude platit. Zavřít do klece - bez výsledku - nevšímat si - to ho rozzuří ještě víc a byl schopný ze země skočit mi na ruku a zakousnout se
Takže jsem, chtě nechtě přistoupila k razantnějším trestům a to je přitisknutí hlavičky k zemi a čekám, až se uklidní. Pokud mě kousne fakt silně, do krve, chytnu jej za zátylek a taky ho kousnu - a to fakt pořádně, až zapiští. Zní to krutě, vím, ale jinak nezabírá nic, jen takhle pochopí, že to bolí i mě. To samé se snažím praktikovat i ve chvíli, kdy se snaží zlikvidovat jinou fretku a vidím, že už je zle. Prostě chytnu (musim si ale dát pozor a držet ho za krk fakt pevně, aby se neohnal a neskalpoval mi obličej), bohužel tam se to účinkem zatím míjí.
Druhý přírůstek - miniaturní samička - měla ze začátku takový strach, že stačilo hlasitěji zabouchnout dveře od lednice a už byla schovaná a kousance ze strachu taky stály za to. Tam naopak netrestám vůbec, i když mám kolikrát slzy v očích jak moc stiskne, ale snažím se vydržet. Kdybych ji jedinkrát plácla přes zadek tak myslím, že by mi to fakt nezapomněla a opět bych si musela získávat její důvěru. Snažím se jí fakt hodně věnovat, pořád hodně mazlit a mluvit na ni. Už reaguje na jméno a po měsíci už je ochotná akceptovat to, že ji chci zvednout ze země bez toho, aby se do mě zahryzla. Držím palečky, abys i ty našla způsob, jak s Terezkou vyjít