Ahoj, dlouho jsem se rozmýšlela, jestli založit mému freťákovi vlastní deníček. Nakonec jsem si řekla - proč ne? A tak jsem mu založila rovnou www stránky (přiznávám, už půl roku jsem na ně nesáhla, protože nějak nevychází čas). Ale proč těšit Sydovými příhodami jen pár lidí, kteří vědí o mých stránkách, kdýž tady si to může přečíst více lidí? A tak jsem čekala na nějakou zvláštní příležitost, kterou bych mohla začít. A ta přišla včera. Ale začněme od začátku:
Že někdy budu mít fretku mě ani ve snu nenapadlo (popravdě jsem skoro ani nevěděla, že něco takového je
). Ale na konci července 2007 za mnou přišel přítel, jestli bychom si ji nepořídili (dodnes netuším, jak přišel na ten nápad). Prvním problém byl, u koho bude (oba ještě bydlíme u rodičů). Jasně, že to dopadlo tak, že bude u mě. Rodiče nebylo ani těžké přesvědčit - jsou oba milovníci zvířat a na plné čáře vyhrál argument "nemusí se to venčit" (ač oba s ním teď nadšeně lítají po blízkém i vzdáleném okolí). Začli jsme tedy hltat info o freťulích. Shodli jsme se, že bychom chtěli spíše kluka.Týden po prvotním impulzu jsme nalezli inzerát na tříměsíčního freťáčka i s klecí za rozumnou cenu. Zavolali jsme, ale ouha! bylo to až v Praze (jakožto skoro Ostravákům to je celkem z ruky). Nakonec jsme si ho ale 4.srpna 2007 přivezli, protože jsme jeli do prahy na dovolenou.
Syd si nás okamžitě získal. Hodně nám pomohlo, že už byl trochu vychovaný, takže jsme nemuseli uvažovat o tom, co za příšeru jsme si to dovezli.
Občas uvažuju, jestli je Syd vůbec fretka, protože to, co o nich občas čtu, na něj vůbec nesedí. Syd nikdy nelovil nohy. Syda nevzrušuje guma. Nekřečkuje. Chodí se mazlit. Miluje dlouhatánské procházky (nejlépe několik kilometrů a hodin). Nevšímá si jídla na stole (ani salámu). Smrádek upouští jen občas když háže bobka. Jsou ale věci, které ho usvědčují: nenávidí vodu (než by vlezl do kaluže, to si raději kilometr zajde), v jídle je vybíravý (hlavně na mlsoty a co mu jednou chutna, podruhé si toho ani nevšimne a naopak), hryže koberec, dělá občas bobky mimo záchod, když se nejde, kam chce on, stávkuje... A mnoho dalšího (určitě to znáte
).Povahou je to úplně mazlivý míšánek, který je však dosti dominantní. Je chytrý jak opice a velký vztekloun. Člověk se na něj nedokáže zlobit.
Na jaře přišla velká událost - přišla k nám na námluvy šampaňka Kača, pak její dcera, albínka Sina. Bohužel u nás byly jen na odpoledne, a tak se krytí nepovedlo. Holky pak znovu začaly říjit, a tak Kača šla k jinému samci a Sina putovala na 3 dny k nám. Asi za týden jsme pak měli doma ještě šampaňku Žofinku. Obě krytí se povedly a tak se 9.7 Sině narodily 3 holky a 1 kluk a Žofce o tři dny později 3 holky a 3 kluci (další dvě mimi umřely první den).
Na začátku srpna s námi Syd prožil dovolenou v autě, kdy jsme procestovali polovinu republiky (o cestě napíšu příště). Pak 13.8 se stala velká věc - Sydie přišel o kulky.. Jeho říje nám nevadila (už jsme si zvykli, že všechno značkuje a celý byt včetně nás smrdí), ale na konci srpna měla přijít domů Malá.
Malá je dcerou Syda a Siny. Je to nádherná tchořinka. Jmenuje se Ema a cesta k jejímu jménu je dlouhá. Už od prvního krytí bylo jasné, že nám do domácnosti přibude Sydova dcera. Od začátku jsme jí říkali Malá. Ale chtělo by to ještě jedno, "normální" jméno. V konečné fázi byly tři jména - Phoebe, Tracy a Mia. Pak mě zničehonic napadla Ema. A bylo to jasné.
Včera jsem si Emču donesla domů. Je to pořádné tintítko (Sydie 1,6kg, Ema necelých 400g), vedle sebe vypadají dost legračně. Emča se u nás hnedka rozkoukala, jediný problé je pro ni plovoucí podlaha na které neumí ještě chodit bez ježdění (byla zvyklá na koberec). Seznamovaní se Sydiem dopadlo dobře - žádné chlupy nelítaly, jen se trochu škádlili, chvílemi Emča honila Syda, chvílemi naopak. Zatím je ale mám v oddělených klecích.
Ema se jeví jako pěkná potvůrka. Po mamince bude možná trošku divočejší a po taťkovi možná vzteklounek (když jsem ještě večer pouštěla Syda se proběhnout, Malá se probudila a začala tak ječet, že chce taky ven..). Navíc je to pěkná bordelářka. U Syda neexistuje aby měl granulku mimo misku. Ema ji hned převrhla a granule rozházela.
Bude to ještě práce.
Ale krásná.
Juj, teď se koukám, jak jsem se rozepsala..
Fotky brzy dodám.
Emička je pěkné jméno 
). Ale i tak Sydie trošku strádá (už nemá neomezený pohyb téměř po celém bytě).
). Takže asi tak.
