Nazdárek chlupáči a jejich páníčci,
tak jsem opět tu. Sluníčko vylezlo a tak se naše panička rozhýbala a vyrazili jsme ven. Sice tomu předcházel jarní úklid, který se nám vůbec nelíbil a všemožně jsme mu se Zerem překáželi. Nechceme, aby se nám to tu uklízelo, zvláště ty naše schovky a tajné zásoby. Ale panička byla neoblomná a ani na naše smutné oči nedala.
Ovšem pak jsme se procházeli venku a bylo to prima. Zero je absolutně špatný společník na procházky, pořád chtěl k silnici a očichával kola aut jak nějaký pes. To já jsem si hrabala hlínu a pořádně procvičovala ty svoje drápky.
Ke konci procházky jsme potkali psa. Pch...panička si myslela, že pokud mě udrží, Zero bude hodný. Jaké bylo překvapení, když ten můj hluchý ochránce sám na psa vystartoval a já mu šla pomoci ze zálohy. Chudák nevěděla, kam dřív a nakonec nás sprostě vzala do náruče. No to jsem měla chut kousat, ale Zero měl zase ten svůj zadek na mým a tak ze zákeřného kousnutí nic nebylo.
Jen co ten psí narušitel odešel, zase jsme byli puštěny a já mohla klidně pokračovat ve své noře.Celkově musím uznat, že procházka byla fajn, jen nejsou fotky. Snad příště panička nezapomene a bude fotit naší statečnost, protože ten pes byl opravdu veeeelkýýýýý a ani jsme nedostali pochvalu, místo toho nás po procházce čekala koupel....brrrr....nemám jí ráda. Jako kdybych smrděla a nebo měla packy od hlíny...no dobře, tak trochu hlíny na těch drápkách bylo.
Příště packy schovám a nebo proklouznu velmi rychle tak, abych se do vany nedostala. Mizím na svačinku, panička nám zrovna dala něco dobrého domečku, musím to prozkoumat.
Papa Kimi a Zero a hodně sluníčka, at je více a více procházek a třeba i společných srázků.
( pozn. paničky = malé plemeno psa)
Taky sme už byli na courandě