Fórum fretky.cz

Mé jméno je Kimi a toto bude můj deníček, či jak se tomu říká. ^^

Nejdříve bych ve zkratce řekla, co mě zatím potkalo. Je mi už 5 měsíců, ale stále jsem drobnější a i přes občasné kousnutí spíše mírumilovná.

Pocházím "prý" z chovatelské stanice, ale bohužel jméno si nepamatuji. Šla jsem k jednomu mladému klukovi jako náhrada za jeho ztracenou předchozí fretulu. Bohužel na mě neměl čas a ani jsem si ho nějak nezískala a tak po měsíci jsem se zase stěhovala, tentokrát k jedné slečně do Benešova.

Zde jsme si na sebe zvykali a musím říct, že to bylo těžké. Neměla předtím fretku a velká konkurence jsou dvě potkanky. Nebojím se a potkankám dávám jasně najevo, že jak jsem já venku, oni at radši nevystrkují ani čumák. S mojí paničkou je zde i její přítel, kterého z oblibou koušu do palců u nohy (obvzláště ráno, aby vstal do práce) a taky do zad (když si mě nevšímá). Oblíbila jsem si zde plyšového tygra, bez jediného zvuku snáší moje rozmary a já si na něm vybíjím zlost a nebo ho jen tak provokuji. Někdy mi to oplácí, ale já ho vždy dostanu na lopatky. Prošla jsem si několika setkání jak s novými lidmi, rodiči mé paničky a taky s jejími kamarády, za kterými jsme cestovali přes 4 hodiny vlakem. *zív* byla to dost únavná cesta. Zde jsem se seznámila s jednou fajn rodinou a jedním sympatickým fretákem. Rozuměli jsme si, ale k sobě jsme nešli. Viděli jsme se poprvé a nechtěli riskovat. Ale já bych si ho srovnala, už od začátku jsem ukazovala, jaký velký zuby mám. ^^ Rozhodně to byla zábava, až na tu cestu zpátky, zase čtyři hodiny, ale bylo mi ctí být obdivovaná od ostatních cestujících. ^^

Dneska byl pro mě další významější den, seznámila jsem se s dalšími dvěma fretkama.... Princem a Sel. Rozuměla jsem si s nima a po dlouhé době zase pořádně pokecala. Už ted se těším na další naše setkání, snad bude brzo. Ale ted už běžím spát, jsem z toho dneška unavená. Příště vám napíši více.

Pa Vaše Kimi

Tak tě Kimi vítáme mezi nás a naše fretulky .Doufám že budeš pravidelně psát do svého deníčku o svém řádění

Ahojky taky my je 5m a mám kamošku co se mnou bydlí a té jsou 3 tak tě tu taky vítáme.

Nazdar Kimi! Tady 2 uličníci co tě taky pozdravují.

Zdravím Kimi, já rád mladé freťandy

Ahojky,

nejdříve díky všem za přivítání a kvokám pozdravy nazpátek.

Dneska proběhl celkem klidný den. Možná je to tím, že jsem stále trochu přešlá z toho včerejšího setkání, ale to dneska spánkem doženu. Mám ráda víkendy, otevřená klícka celý den a protahovat se můžu i v posteli paničky a usínat kde chci bez toho, že mě pak strčí zpátky kvůli práci.

Už po ránu jsem cvičila paničku v pohotovosti a její inteligenci, protože jsem musela dokonce dvakrát vypojit set-box, než dala ten kapel stranou, abych na něj nevyskočila. Sice mě to málem zamáčlo, ale co já pro legraci neudělám. Taky jsem byla dneska hlídací pes, byla tu návštěva a tak jsem poctivě hlídala. Bála se mě a mých zoubků, taky jsem je přes mříže pořádně ukazovala. Jen co byla návštěva pryč, určitě utekla tak brzo strachem, jsem po ní ještě vše prošmejdila, aby nám tu nic nenechala a nemusela se vracet.

Při mém několikátém odpoledním odpočinku mi panička povídala něco otom, že jsem tu osamocená. Ovšem pak zmínila kastraci a to se mi rozhodně nelíbilo. To abych si začala scháněl nějakého frajera dřív než půjdu pod kudlu. Sice možnost mít společnost z odvržené společnice je sice lákavá, ale co je vlastní, to je vlastní. Dokonce se mnou potom v tomto dobrém rozpoložení probírala, jaká hračka by se mi líbila. Ovšem představa mě oblbnout plyšovou fretkou místo tygříka, to je prostě nemyslitelné. Okamžitě jsem to zavrhla a jasně naznačila seskočením z klína, jen co se objevil na obrazovce. Ovšem boudička ve stylu tygří kůže , tak to je něco jiného a určitě pohodlnější než co mám ted. Tak proto jsem všema čtyřma packama. Musím do paničky ještě párkrát strčit čumákem, aby na mě nezapomněla a brzo mi to přinesla. Ted ovšem musím ještě přeřadit krabice, taky si udělat dvě další zásobárny a co navíc, vylít tu čerstvou vodu mým pravidlením koupáním pacek. No mám toho na dnešek moc, to se do pelechu dostanu až zase k půlnoci. No já běžím, at to vše stihnu.

Pa Vaše Kimi

tak jsem tu zase...^^

Paničce ted nebylo moc dobře a tak zůstala doma. Byla to legrace, protože jsme spolu hráli hru, pod kterou dekou jsou nohy. Musím se pochlubit, že jsem to vždy uhodla. Další výhoda byla v tom, že nestihla mi zabránit v řádění a tak jsem ochutnala, jak chutná kafe i čaj. Stihla jsem shodit vše ze stolu a taky zakousnout i nůžky na drápky a schovat je pod křeslo. Rozkousat jedny boty a jednu botu schovat, až jí nemohla najít. Jsem prostě mistr ve schovkách. Ale nezlobila se a nakonec mě vždy podrbe za ouškem, to miluji a já jí vděčně usnu v náručí.

Tyto dny jsem si užila a dala trochu znát, jak bude vypadat moje puberta. Jen s tím kousáním se možná trochu zkrotím. Panička se začala chovat dost nefér. Jen co jí kousnu, tak mi to vrátí. Kousat můžu já a né ona. Jaká to má být spravedlnost? Ještě že neumí jako já škrábat a a dělat bordel.

Dneska jsem se dověděla, že v neděli pojedeme zase na návštěvu za mými kamarády. Už se na ně moc těším a doufám, že tentokrát jim dám zavyučenou já. Je pravda, že poprvé jsem lítala u zdi a trochu se bála, ale to z neznalosti. Ted už to znám a poznají, co se ve mě skrývá. Trénuji a cvičím, a musím říct, že má síla roste. Už se na ně moc těším.

Pa Vaše Kimi

PS: Možná i přes moje řádění získávám další obdivovatele fretek....však já okolí naučím, že fretky jsou ty nejlepší zvířata na světě.

Tak jsem zase tu.
Nevím, čím jsem si to zasloužila, asi jsem zlobila a nebo jsem připadala paničce unuděná, ale dostala jsem společnost. Ze začátku jsme se moc nemuseli, teda byl milejší než ten druhý, ale pak o samotě jsem mu jasně dávala najevo, že na moje hračky se nešahá.
Pak přišel podraz a panička pořídila nové věci, o které jsme se porvali. Vyhrála jsem prolejzačku (chobotničku ) a on boudu.
Ted už je to mezi námi v pořádku a honíme se spolu a hrajeme. Sice občas dostane za ucho, že nemám náladu, ale je dobrý, jen si lehne dál a nechá mě na pokoji.
Panička nás několikrát honila s fotákem ,tak počítám, že to sem co nejdříve dá. Aspon poznáte nyní mého nového kamaráda Zera. Sice je hluchý jako pařez, ale o to je větší legrace za ním jít z úkrytu a pak mu skočit za krk.
tak zatím a já se zase brzo ozvu.
Kimi

Gratulujeme k novému přírůstku Ať jsou pěkně zlobíví a vymyslí nějaké super lumpárny

Ahoj, jak si čtu tvůj deníček se musím furt usmívat a smát...je to lepší než jakákoliv knížka . Vítáme vás mezi nás a ať ti dělají jen radost.

Andrea (s Terezkou a Nelinkou)

Díky....to je pro mě pocta..nebo spíš pro paničku, ale stejně jí to diktuji já, takže díky, díky...a nějaký pamlsek za to? * rozhlédne se a oblízne*

Mám pro vás všechny,...no možná skoro všechny ( protože já fotit neumím a panička je snad horší než já) trochu foteček v galerii. Takže mi bude potěšení, pokud se podíváte. ^^

U nás doma se jinak stále něco děje. Třeba nedávno jsme se paničce schovali a hledala nás po celém pokoji, pod křeslem, pod postelí a dokonce se dívala i za ledničku ( ačkoliv je tam přístup zahrazený), ale nemohla nás najít. A asi po hodině jsme na ní vykouklu z deky, to byl pro ní šok. Ještě ted se směji.

Zero je občas morous, ale je s ním legrace. Zvláště pokud se panička zlobí více na něj než na mě. A jak to dělám? Jednoduše to bud na něj svedu a nebo se schovám, dokud Zero něco neprovede. A daří se mu to. Stále ještě se mu nechce chodit na záchod a tak i přes snahy paničky si nachází jiné rohy než náš záchůdek. Musím uznat, že za tu dobu bych to i já pochopila, ale co, Zero je prostě Zero a asi se na něj musí s větší trpělivosti. A díky tomu, že panička lítá s ubrouskem a nebo chytá Zera a přesvědčuje ho o záchudku, na moje prohřešky se zapomíná. No já jsem dobrá.

V neděli jsme jeli s paničkou k její rodině a tak jsme museli projít gruntem. To je snad za trest. Ostříhat drápky, bráním se jak můžu, ale panička je silnější. Chudák Zero netušil a jen se díval, jak mu mizí jeden dráp za druhým. Myslím, že příště bude bojovat jako já. A taky čištění uší. Vždy se těším, až bude konec. Je to nepříjemné a jelikož jsem si prošla ušním svrabem, opravdu tuto procedůru nemusím. Zero dokonce na paničku pufnul,ale pak v tom pachu musel stejně držet. Snad brzo příjde na to, že nejlepší než boj je v tomto případě útěk a to do nejužšího prostoru, jaký jde jen najít. Já už si vyhlížím linku, to je výborná schovka, ale pšt.

Tak já už budu končit, no mrkněte na fotky a já jdu na Zera, zrovna tu prochází. Tak pa freťáci a freťuldy.
Kimi

*hup*

Jsou moc krásný a moc gratulujem. Sárinka je taky pěknej ďáblík, ale na vás asi ještě nemá

Nazdárek bando,

tak jsem zase tu....panička měla problémy s kompem a pak jsme často jezdili na návštěvy či tu nějaká byla.A tak se sem dostávám až ted. Už jsem byla nervozní a hryzala paničku do nohou, aby o mě věděla a připomínala se jí.

Novinek je plno, ale tak asi to nemá cenu vše říkat. Přižili jsme krásné Vánoce, hezky jsem oslavila Nový rok. Teda já po svém, panička měla menší problémy díky mě. Měla tu návštěvu a já si cvičila moje zoubky, sice malé, ale ostré. Dokonce tekla i krev. Měla jsem radost a výbornou strategii. Přiblížit se, kousnout a zdrhnout. Návštěva se mě pak bála. Nevím proč, ale měli radši Zerouše.

Jinak Zero už dospěl a musím nerada uznat, že je ted i silnější a má nade mnou nadvládu. No ano, skočí po mě a ten jeho těžký zadek mě přimáčkne k zemi. Ale stejně se s ním ráda peru a utíkám. Zatím mu vždy uteču. Díky hluchotě se mu i spolehlivě schovám. Stačí, aby mě neviděl a jsem za vodou.

Ted si panička na mě přichystala překvapení a to v podobě hledání nápadníka. Vypadá to, že je rozhodnuto. Nejspíše jednou budou ode mě maličký. Ale až se to bude blížit či s někým budu v kontaktu, určitě vám to sem napíši.

A jedna smutná zpráva nakonec, naši přátelé z Prahy byli předány do rukou jiných páničků a tak asi budeme hledat nový fretčí kamarády na procházky. Kdyby někdo z Prahy měl zájem, rádi se seznámíme. Jak já tak i Zero. Ted zacpěte uši páníčkům, ale naučím vás nějaké triky, jak pořádně je rozhýbat a taky jim zabrnkat na nervy.

Tak a já běžím, k mému oblíbenému místu, kimonu mé paničky, se blíží Zero. To místečko je moje a musím si ho jít uhájit. Tak zatím bando.

Vaše Kimi a Zero (bohužel on neumí psát, má velký packy )

Zase jeden zábavný deníček Tak vás taky vítáme, ať paníčce vydží dobrá nálada z vaších lumpáren Freťulky jsou krásné. Kača a Kryšpa