Ahoj všechny správné fretky a freťáci.
Dávno již tomu, co jsem donutil moji paničku, aby sem napsala jak se mám a co dělám.
Ovšem, konečně si našla čas. S radostí vám oznamuji, že už jsem konečně v registru fretek, takže alespoň takhle můžu říct, že jsem v té nejlepší fretčí společnosti. Doufám, že Vám úžasným freťulkám neudělám ostudu. Pokud se budete chtít na mě podívat, tak tohle jsem já: Charlie 1911/1389 (Liberecký kraj).
Od té doby, co jsem Vám o sobě nedal vědět jsem byl na skvělé procházce do přírody. Konečně jsem si mohl skvěle pohrabat v listí a hlíně. A zjistil jsem, že se doma asi nikam přes podlahu neprohrabu, ale co, stejně mě to baví, protože tím v noci provokuju paničku i páníčka. Na procházce jsem taky zjistil jak hloupý je chodit na vodítku. Musíte jít stejným směrem co ostatní, a já chtěl zrovna na druhou stranu, nebo se hrabat v listí u cesty. Tak mě panička vzala po chvíli marného snažení do ruky a měl jsem to aspoň i s dopravou a taky skvělým výhledem. Nasával jsem všechny možné pachy a vůni jarní přírody. Jen škoda, že se zase vrátila zima a já teď musím být zase doma, protože venku to teď není nic moc.
Jo a doma mi teď říkají "fretka stěhovavá", tak kdybyste někdo chtěli něco přestěhovat, tak dejte vědět. Především jsem specialista na stěhování svého záchodku po domečku. A fakt mě to dost baví... Nejdřív hrabu u kraje, pak se přetočím na záda, dokud nedostanu celej záchod nad sebe na tlapky. Pak ho podlezu...a jak jsem na druhé straně, tak se do něj opřu a zatlačím až se posune úplně na druhou stranu. No a takhle celý proces opakuju klidně půl hodinky, dokud nedostanu hlad nebo žízeň. Většinou stěhuju tak ve čtyři ráno, to je na to nejlepší doba. Páníček a panička to obdivují, vždycky se vzbudí rozsvítí si na mě světlo a říkají něco v tom smyslu, že to mám nechat na ráno. Tak to poslechnu, jsem přece hodná fretka....a pokračuju zase tak kolem šestý (to už je ráno...
).
Taky bych se chtěl pochlubit, jak jsem vymyslel noční občerstvování (pití z napáječky), když spím nahoře v pelíšku a nechce se mi o patro níž. Lehnu si v patře na záda, natáhnu se a opřu předníma packama o dvířka z pletiva. Pak šplhám hlavou dolů až k pítku napáječky a v klidu se napiju. Bohužel z této pozice se nedokážu vydrápat zpátky, takže většinou zžuchnu po hlavě stejně dolů...
Můžete mi někdo poradit nějakou vychytávku? Panička by mě při tom chtěla vyfotit, aby Vám mohla ukázat jak "směšně" při tom vypadám, ale já jsem samozřejmně rychlejší. Tak uvidíme, jestli se jí to někdy povede.
Přeju Vám všem, ať už je venku teploučko a můžeme vyrazit do jarní přírody se svými "lidmi".
Mějte se moc hezky a lumpárnám zdar.
Váš Charlie