Fórum fretky.cz

jo je to fakt sranda:D mel bys napsat knížku:D

Ahoj Barvajz, doufám, že jsem to neskonila . Fakt dobrý, hele, chlape, máš talent . Musim říct, že jsi bravurně trefil téma i styl pro danou cílovou skupinu. Pokud můžu svým skromným vzděláním z oboru tvůrčí psaní ohodnotit, pak dávám za jedna .

Děkuji

No ale vážne Je to fakt ohromne napísané Šikovný chlapec

jo a ja tu neustale cekam, kdy pribude novy prispevek od Barvajze

No, ještě to nějaký čas potrvá. Teď kvůli stavbě nemám bohužel žádný volný čas Do konce roku by mělo být dostavěno a pak by zase měl být nějaký ten čas na psaní.

Pokud bys chtěl opravdu vydat knihu, pak věz, že to není jednoduchá záležitost. Dopsáním poslední kapitoly začíná to nejhorší. I když je dílo sebelepší, ne vždy se musíš trefit do vkusu vydavatelství, chce to trpělivost a nabízet. Ale věř, že každé zboží má svého kupce . Nejvíc, co mě štve, je přepisování. Moje lektorka mi říkala, že každý autor přepisuje, dokonce i pan Viewegh prý přepisuje a upravuje .

Mno, mně už jedna knížka vyšla hihi

Výborně, tak to nebudeš mít problém pokračovat . Co to je za knihu?

Juu skvele, Yasminka se pak muze stehovat s 20ti fretkama k Jordince :-X

Jů, budeme mít 30 fretek a s někým to švihne, bo to už bude farma

...prvni se obavam bude Barvajz :-X

To byla knížka o internetovém marketingu. SEO a tak. Bohužel tedy technická literatura, nikoli krásná, ale i tak jsem si tam trochu povolil uzdu a na jednom nebo dvou místech sklouzl mimo sloh obvyklý pro technickou literaturu

Když už přišla zmínka na krásnou literaturu a když už jsem sem dlouho nic nenapsal, tak jeden příběh ze života nejen o jedné rozepsané knížce. Nechť je inspirací všem hledajícím a toužícím o tom, že sny se plní.

Jako programátor jsem zatoužil udělat online hru, pro inspiraci jsem se "na týden" přihlásil do Red Dragona. Bylo to někdy ... asi dva až tři roky před útokem na World Trade Center v New Yorku (Nevím v kterém to bylo roce, asi 2001). V Red Dragonu jsem nakonec strávil něco přes rok a našel si tam několik dobrých kamarádů. Tři z nich potom byli myšlenkovými autory naší online hry galactica.cz (hra je stará, řadu let neudržovaná .

Jeden z těch tří kamarádů mi kdysi na ICQ řekl, že píšou ještě s jednou holkou a jedním klukem fantasy román. Že psaní pojali tak, že každý z autorů píše příběh svýma očima. Každý má svého hrdinu, kteří dohromady tvoří družinu. A že ten druhý kluk přestal psát. Tím padla kapka na úrodnou půdu, slovo dalo slovo a já se stal novým třetím autorem.

Takové psaní, ve třech, vyžaduje jistou koordinaci. Proto jsme probírali mnoho a mnoho věcí na ICQ chatu, malovali mapy, vymýšleli příběhy, osudy ap. Nějak se stalo, že naše debaty s tou dívčinou stále častěji měnily téma na věci, které nás oba zajímají. Vesměs duchovní záležitosti a vše možné, co s tím souvisí. Minerály počínaje, přes duchy stromů a rostlinek, až k bohům a meditacím. I pojal jsem podezření, že by to mohla být ta pravá Vzhledem k mým netradičním hodnotám, kde vysoce převažuje duch nad materií se mi "ta pravá" hledala opravdu těžko. Z přítelkyň se vždy časem vyklubaly v jedné polovině případů dobro-bydlo-milkyně ve druhé polovině v podstatě povrchní osoby. Proto jsem se občas modlil k bohu, ať mi pošle takovou, která by se mi líbila hlavně duchovně, nebo chcete-li duševně. A teď mi svitla jiskra naděje.

Sympatie byly vzájemné, proto se náš vztah časem prohluboval. Na ICQ jsme se loučili pozdě v noci a pak šli spát, každý jinde, sto kilometrů od sebe. Před spaním jsme se "na dálku" držívali za ruce. A ve smluvenou dobu jsme začínali společně meditovat. V meditacích jsme prožívali společné děje. Někdy předem domluvené, někdy snad náhodně shodné. Ve světě mezi nebem a zemí jsme si vytvořili imaginární domeček se zahrádkou, které dominoval statný ořešák. Dostal jméno Dědoušek. Pod ním jsme sedávali, držívali se za ruku a rozjímali.

Prožívali jsme skutečnou platonickou lásku. Trvalo to několik měsíců. Pak přišly na řadu úvahy o našem setkání. Měl jsem z toho strach. Ale nakonec k tomu došlo. O Vánocích jednoho roku, dámy mi prominou, ale nevím kterého zhruba 2004, jsme se poprve setkali. A od té doby jsme vlastně pořád spolu

Jedna věc se v našem životě změnila loni touhle dobou. Po asi dvouletém hledání domku, který jsme si chtěli pořídit. Jsme se víceméně rozhodli pro jeden a jeli se na něj ještě jednou podívat. Až při této prohlídce jsme si na jeho velké a hodně zanedbané zahradě všimli jednoho dominantního prvku. Velkého, statného ořešáku! Když jsem si ho poprvé všiml, koukal jsem jako blázen. Jaktože jsem si ho nevšiml už při předchozích dvou prohlídkách? Koukám na něj jako tele na vrata a říkám Jordi: "Ty vole Dědoušek!".

Nejen zahrada, ale i domeček byl v hodně zanedbaném stavu. Proto jsme se za první rok v podstatě nezastavili. Ale i tak jsme si udělali pár chvil, abychom si mohli posedět pod Dědouškem , tentokrát v reálu.

A náš nedopsaný fantasy román? Už jsme zase jen dva. A asi to tak zůstane. Ale vzhledem k tomu, že dohromady máme napsáno něco okolo 100 stran. Máme nakreslené mapy, vymyšlená jména osob i zemí, příběh i osudy, tak to chceme jednou dopsat. Ale bohužel na to nemáme ani jeden čas Co jsme spolu, nenapsali jsme ani stránku.

Ježišku na křišku 30 fretek ! Ale zase dvě cholky Hola hola, já jsem stán kublajchán, založím si Barvajzstán

Jéé chlap romantik, unikát I kyž né o fretečkám, zase hezké počteníčko, už ať máte domeček postavený a pod Dědouškem píšeš pro nás , tvé nedočkavé fanoušky další příběhy Barvajz 30 freteček a dvě baby je ještě v klidu, ale dovedeš si představit 2fretky a 30 bab?