Fórum fretky.cz

No s tím hotelem to není vůbec špatný, taky ještě nevím, kam dám kluky na 14 dní v červenci, až pojedem na dovolenou, do té doby tohle musím vyřešit navíc mi bez nich bude stejně strašně smutno

Téééda, tak jsem konečně našla čas (jak jinak než v pracovní době ) a přečetla si komplet deníček... Fíííha, musím teda říct, že jsem se moooc pobavila, ale i slzičky jsem uronila (maskované před kolegou v kanceláři).
Myslím, že bys klíďo mohl vydat nějakou knížečku na způsob příruček pro trpitele... hehe, na chování fretek už příručky jsou, ale příručku na chování fretčích paniček jsem ještě nikde neviděla
Hehe, fakt klobouk dolů a přeji mnoho zdaru v dalším pokračování!!!
Kamilka

Děkuji

Hmm, ale letos už to asi nevyjde .

23. Já z toho snad porodím.
Mám rád jaro. Nejraději mám první jarní dny na chalupě u rodičů. Vesnička je v kopcovitém terénu a jejich chaloupka je takřka na vrcholu kopce. Když taje sníh, je cítit zvláštní jarní, svěží, ale chladný vzduch. Už v tom vzduchu samotném je cítit energie přírody. Síla, kterou se probouzí ze zimního spánku ještě nepůsobí naplno. Je to takový pozvolný náběh do plné rozkvětu. Člověk již cítí tu obrovskou sílu v pozadí, ale vnímá, že zatím působí pouze slabě. Jakoby ta ohromná síla přírody jen tak laškovala s námi zvířátky, stejně jako s květinkami. Jakoby nás pouze hladila, ťukala nám na čelo jako babička Barunce, abychom se pozvolna probudili do plného běhu. Aby nás nezaskočila, nevystrašila, nepolekala svou silou. Do toho zurčí potůčky křišťálově čisté vody z tajícího sněhu, aby daly vyniknout nádherným barvám hnědé hlíny a kupodivu zelené trávy. Barvy, které tu a tam odkryl roztátý sníh a na něž lidské oko během zimy zapomnělo, protože byly zahaleny bílou tmou.

Začínají kvést první květiny, zpívají ptáčci. Do toho se ozývá pravidelné zapípání, doprovázené tlumeným zabručením. Ozývá se ve více méně krátkých intervalech několik hodin a znamená jen jedno. Někdo rodí! A to znamená, že brzo budeme rodit i my! Zase budou doma smrdět ti malí fretčí smrádečci, kteří podle některých nesmrdí, ale já vím své. Jejich odór přehluší tu krásnou vůni jara a kvetoucích stromů. Až budou větší, budou mě zase honit po bytě a tyranizovat. Několikrát se do mě zakousnou a moc přírody tak na mě udeří plnou silou.

Dnes je jeden z těch dnů. Jsme v práci a Jordi dostává jednu SMS za druhou. Asi na každou odpovídá. Docela mě to ruší v práci. Asi z těch SMSek nakonec porodím i já

Barvajz, ty si hééérečkááá
Jordi dělá ti takové divadlo i doma? Myslím jako nám tady dělá komedii To se musíš doma pořád za břicho popadat...Ta moje héééérečka doma taky vymýšlí spousty směšných věcí...Až si kolikrát říkám, že je to nemožný, co vymyslí

Doma pochopitelně bručí, protože on to sice maskuje, ale je to medvěď jeden ubručenej

24. Letos to ujde, je tu Jediná.
Hlásím (pro trpitele) pozitivní zprávy z Prostějova. Letos máme jen jedno mláďátko, takže to ujde. Aspoň zatím. Uvidím co bude, až vyroste a začne mě pronásledovat se svými ostrými zoubky. Říkám jí Edina a čtu to “jediná”. Je to vrh “E”, tak by mělo být “e” na začátku, jinak bych jí říkal rovnou Jediná. Ale to je stejně jen moje označení. Od paničky asi dostane jiné jméno Já jsem ještě navrhoval Eéééé, potom E-e a Edna z osmi.

Bohužel k úplné radosti důvody nejsou. Tento stav, kdy je zde jen jedno tyraňátko, je vykoupen tím, že nám de facto umřelo 7 fretek - ještě před narozením. Takže z osmi potenciálních freťátek, od dvou samiček máme jen jedno živé Člověk je zvyklý, že se živý tvor nejprve narodí a až potom zemře. Letos mi došlo, že to vždycky nemusí být pravda. Někdo má tu smůlu, že nejdřív zemře a až pak se narodí

Byly s tím letos docela peripetie. V podstatě na to padl týden, jak jsme pořád jezdili na veterinu s těma dvěma březíma samičkama a hlídali je. Jednu nakonec i operovali. Dokonce jsme ani pár dnů nestíhali posílat balíčky od Frodíka, takže dotčeným touto cestou ještě jednou posíláme omluvu.

Na druhou stranu, určitým pozitivem je, že jsem Meduli mohl vrátit ty její kousance z doby kdy byla malá. To se mě něco nahonila, zakusovala do mě ty malé, špičaté zoubky a zasekavála malé, odporně ostré drápečky Letos dostala kvůli porodu vyvolávací injekci od doktora a další dvě jsme jí měli píchnout doma sami , pokud by do té doby neporodila. Myslel jsem, že to Jordi udělá. Ona je v takových situacích docela chlapák a já můžu po chlapácky stáhnout krovky a držet se v pozadí . Tohle na ni ale bylo asi moc a tak žeprý, jestli to udělám já. Bylo na ní vidět, že ji překvapilo, že jsem ani moc neprotestoval. Normálně by mi to taky vadilo a docela hodně. Ale já to bral jako legální a mravně přijatelnou formu pomsty Podařilo se mi to píchnout asi na po šesté a tím považuji své účty s Medulí za srovnané a celou záležitost za uzavřenou.

Pak tady mám ještě jednu blbou zprávu pro ostatní trpitele. Jestli bude Edina stříbrná, tak se obávám, že sám Jordi navrhnu ať si ji necháme. Hrají pro to dva fakty. Zaprvé nás její příchod na svět stál něco přes 4 tisíce, když započtu i benzín a péči o obě březí samičky. A to nás ještě bude stát za ta kuřátka, injekce, čip ... Takže tohle fretě bude hotovej poklad (A pak že se dá na freťatech vydělat. Ten kdo to řekl, se teda opravdu šeredně plete.) Za druhé, stříbrné se mi docela líbí. Pak by to byla první fretečka, kterou budeme mít z mé iniciativy A já se tudíž již nebudu moci považovat za čistokrevného trpitele a zřejmě tak Vaše řady opustím .

Je mi moc líto, co se stalo mimískům

A pěvně doufám, že si Edinku necháte...A Barvajz, stejně jsem věděla, že jednou od trpitelů odejdeš a přejdeš na druhou frontu

Ať se Vám daří a ať se z toho brzy vzpamatujete vy a i holky...

25. Má díru v krku
Bylo to v době, kdy už mě Apala docela přestala kousat. Vlastně mě delší dobu nekousla. Když ji Jordi nechala čipovat. Nějak jí to hůř píchli, tak jí z toho trochu tekla krev a pak měla stroupek. A protože jsem někdy zlomyslný trpitel, tak jsem se jí často smál s posměškem: “Má díru v krku. Má díru v krku.”.

Jordi mi říkala: “Barvínku nebuď ošklivej, nesměj se jí, nebo se ti to vrátí!”. Dva dny na to si suveréně procházím mezi puštěnými freťulemi. Docela dováděly, ale čím starší, tím déle mě nekously. Dokonce i benjamínek Apala už mě asi dva měsíce nekousla. Tož jsem je hrdinsky ignoroval a prozpěvoval si “Má díru v krku. Má díru v krku.”. Když v tom se do mě Apala zakousla tak, že jsem tam potom měl i červenou tečku. Takouvou tu jak už to je díra, ale krev z toho ještě neteče.

A pak že nerozuměj co říkáme. A pak že zvířátka neuvažují. Freťule teda rozhodně rozumí a přemýšlí. A na někdy zlomyslné trpitele bývají někdy docela zlomyslnými tyrany

Ještě, když už je o ní řeč, tak posílám Apalce hezké pozdravy do fretčího nebíčka (Nebo někam jinam? Opět na Zem?)

26. To to pěkně začíná
Mno. Tak ta Edina! Jsou jí tři týdny. Chodit pořádně neumí, jen se tak plazí, přitom se jí každou chvíli podlomí nebo rozjedou nohy. Samozřejmě nevidí. Když ji panička přikrmuje, tak zaboří čumáček do misky, ale zadní nohy jí trčí vzhůru, jak je u toho pokroucená. Když leze, vypadá to, jakoby byla totálně zhulená. Kviká to jako malej ptáček. A už mě ta potvora kouše!

Jsem ji měl na rukách. Nebo spíš na dlani. Motala se tam jak opilá a v tom hryz, hryz. Samozřejmě, že to nebolelo, protože ty zoubky ještě nejsou to pravé ořechové. Ale už tam cosi je. Tak jsem si postěžoval Jordi, že Jediné jsou tři týdny a už mě kouše. A Jordi na to: “Neboj, ona tě nekouše, ona jen má hlad.” To mě ovšem ani trochu neuklidnilo. Nechápu jaký je rozdíl mězi tím, když mě kouše jen tak pro svoji zábavu nebo když mě kouše proto, že mě chce teď nebo později zbaštit?

Také mi tak nějak naplno došla jedna věc. Trochu jsme už nad tím uvažovali. Oba věříme na reinkarnaci. Tak nás napadlo, že by Jediná mohla být reinkarnovaná Apala. Třeba přežila jen jedna proto, abychom nebyli na pochybách. Nebo proto, že měla největší touhu se narodit. Tak mě právě v souvislosti s tím, že mě už jako třítýdenní ochutnává, napadlo, že to docela odpovídá apalině povaze. A jestli tak ona ta potvůrka jedna neumřela jen proto, že mě oproti ostatním fretkám chtěla obdařit dvěma lety dospívání místo jednoho To by také odpovídalo její povaze. No uvidíme co z toho Eééééé vyroste

Pozn.: Psáno před dvěma týdny. Dnes má Edina 5 týdnů.

27. Za svitu Luny přichází na scénu Banomu
Jsem poměrně pracovně vytížený člověk a tak ne vždy zcela a úplně vnímám své neprofesní okolí. Tak se vlastně kdysi stalo, že jsem jaksi mimoděk souhlasil s rozšířením počtu freťulí v naší domácnosti na tři, o Elfinoru. Jordi asi tyhlety moje chvilky soustředěnosti na něco jiného dovedně rozpoznává a díky tomu na mě mámí souhlasy s dalšími a dalšími freťulemi do našeho neútulného mínus 3 plus 1.

Letos se mi to přihodilo opět. Byl hezký, srpnový den, svítilo sluníčko a tak jsme po obědě zašli s J. na zmrzku a pak jsme si šli na chvíli sednout do blízkého parku na lavičku. Chvíli si tak povídáme, když v tom se Jordi ptá, jestli by si mohla pořídit další fretku, tentokrát z Holandska. Dělal jsem drahoty a pak jsem souhlasil, že teda když už máme čtyři, tak tu pátou taky snesu. Jordi na to: “Hmm, ale Barvínku, to není pátá, to je šestá.” Podivil jsem se jakto a při té příležitosti jsem se dověděl, že jsem před časem odsouhlasil jakousi pátou, Lunu. Která s námi ještě nebydlí, ale bydlet bude. “No potěš koště! Můžu jí aspoň dát jméno?”, zeptal jsem se. To prý mohu, tak jsem navrhl Barvajzova noční můra a světe div se! Prošlo to, ve formě zkratky jako Banomu .

Luna k nám přišla o pár týdnů dřív a Banomu jsme si převzali na výstavě v Brně. Asi nebudeme kamarádi, protože mě po tří minutové známosti kousla, což si zatím asi nikdo jiný nedovolil. Jen jakýsi Fredy z Filakova, ale ten u nás nebydlí. Tak nevím. Aspoň že je Banomu docela hezká.

no jasne ze jina si to nedovolila, jina se totiz taky nejmenuje BaNoMu!

Takže si za to vlastně můžu sám

Fredy z Fiľakova pozdravuje Banomu a odkazuje,že sa musia niekedy stretnúť a pokvôkat

Juuuj 3 malé hryzadlá nakrku...už sa teším na tie denníčky

Koukám, že Barvajz bude muset znovu do první třídy, aby mu zopakovali počítání do deseti
Nějak rychle se rozrůstáte, že by ste si s Yasmin dávali závody? Jordi jí začíná pomalu ale jistě dohánět