Nechci to zakřiknout, ale snad už se léčba marodů obrací lepším směrem.
Fredy má za sebou kontrastní rentgen a gastroskopii. Naštěstí chudáček nevěděl, co ho čeká. Ale vzpamatoval se z toho docela rychle. Narozdíl od lidí má výhodu, že ho uspali a pak dostal léky proti bolesti. Najíst jsem mu mohla dát až večer, ale od čtyř hodin za mnou chodil jak pejsek a pořád se na mě díval, že má hlad.
Má podrážděnej jícen od toho zvracení a proto taky pořád zvrací, takže začarovanej kruh. A ve středu jsem se konečně dověděla, kvůli čemu to všechno vzniklo. Má chronický zánět tenkého střeva, pravděpodobně způsobený koronaviry.
Dostal spoustu léků, nejdřív musí dostat jeden, za 20 minut ostatní a za dalších 20 minut teprve jídlo. Granule má momentálně zakázaný, v pondělí jsem sice zkusila rozmočený granule, ale zase z nich zvracel. Takže teď ho krmím jenom kašičkama. Prášky samozřejmě nechce (celkem dostává 6 různých léků a to už jsme jeden vysadili), takže bych potřebovala minimálně o jednu ruku víc.
Gedgi jsem snižovala dávku prednisonu a za pár dní se strašně zhoršila. Vážila čím dál míň, víc spala a zase se začala drbat. Takže má zpátky půlku ráno a půlku večer a hned vypadá líp. Dokonce začala o víkendu baštit granule z kočičích misek. Nejdřív jsem myslela, že jí to zase vydrží jenom jeden den v týdnu, ale zatím baští pořád. Tak jí vždycky pustím na chodbu, ať se jde najíst s kočkama. Ve voliéře má sice stejný granule, ale z těch kočičích misek asi chutnají jinak. Možná se cítí jako kočka
Ještě aby začala konečně přibírat.
Aspoň, že Terka je v pořádku, dokonce přibrala.
Doufám, že už konečně bude líp.