Fórum fretky.cz

Bude jí v dubnu šest. Pomalu jdeme do důchodu...
Dobrá zpráva (nebo alespoň předběžně dobrá) je, že v krvi nic není. Nic, co by ukazovalo na inzulinom, lymfom a pod, játra i ledviny jsou oukej. Tak budeme hledat dál, ať odhalíme příčinu. Další krok je parazitologické vyšetření trusu a další krok elektronová mikroskopie trusu na přítomnost coronavirů. V pondělí zas bude veselo, o víkendu budeme sbírat hoviša . Zítra jedeme na fretí sraz do Ostravy. Už se moc těšíme, halvně nesmíme zapomenout vzít všechny náležitosti.
V pondělí se zase ozveme, co bude nového. O víkendu budeme těžce off-line.

Tak to je fajn, že to není snad nic vážného. Držíme palce, ať je to nějaká maličkost...
jedete na sraz s Opiculou nebo bez? Protože jestli nevíte co jí je, nebyl by to asi nejlepší nápad...

To je právě to, co nevím . Chtěla jsem ji vzít, ale to podezření na ECE, co dneska doktor Hauptmann vyslovil, mě trochu zarazilo. Hlavně aby ECE nenakazila ostatní potvůrky... Sice nemá ty příznaky, ale dokud to nebude černý na bílým, tak asi nic. Ještě to proberu s organizatorama. Chjo. Jsem se těšila, že si Opicule užije trochu srandy. Ale třeba by ji to jen zbytečně vystresovalo, nevím, jestli ji nenechat radši doma, když ještě na žádný podobný akci nikdy nebyla... Připadám si jak trouba nezkušená

Já bych jí každopádně nikam na sraz nebrala... Jak z důvodu, že by mohla nakazit ostatní tak i pro zdraví její. Přeci jen, pokud není úplně v pohodě, tak jí stres zrovna neprospěje. Navíc na hromadných akcích hrozí nákazy různými virozami a podobně, což by asi taky nebylo ideální, kdyby tam něco chytla...

Já myslím, že je jedno co jí je, ale pokud je nemocná, neměla by přijít do kontaktu s ostatními fretkami, ikdyby to byli třeba vnitřní parazité, bylo by škoda, aby nakazila ostatní. Krom toho může mít oslabenou obranyschopnost a chytit něco dalšího, což by jí asi nepřidalo krom toho, co se týče ECE, to se dá přenýst i na člověku po kontaktu s nakaženou fretkou... takže pokud se nepletu, kdyby Opiculka (nedejbože) měla ECE a ty si ji doma poňuchlala, přijdeš mezi ostatní fretky, na některou sáhneš a mohla by to chytit taky...pokud se pletu, tak mě někdo opravte..už jsem z toho studování nemocí magor

Tak jsme tu zase.

Opica nakonec na sraz nešla, což jí bylo móóóc líto, ale už to holka nenabrečí... Srazík byl moc pěkný, vyvedl se. Ale bez ní to nějak nebylo ono... . Příště se musí víc snažit, ať je zdravá a může s námi. Můj svetr načichlý fretkami jí moc voněl .
Nějaké foto ze srazu si dáme do galerie, jestli se nám to povede. Připojení na net mám tady doma v Havířově takové vachrlaté...
Zítra jdeme s Opiculkou na veterinu, hledat, jestli jí něco nevyplave z hovínek Je to divný, ale chci, aby to bylo pozitivní na parazity, protože je to ze všech problémů, co by mohla mít ten nejlehčí. Už má v Brně nachystaný stronghold, jen to za ten krk kápnout. A potom už jen mít klid. Tu elektronovou mikroskopii na ECE ale uděláme stejně. Ať je to sakum prdum.

Tak jsme v pondělí byli na veterině... už nevím, co si myslet. Vet ji prohmatal bříško a říkal, že žádnou zvětšenou slezinu nemá a střívka jsou taky v pořádku. Prý ji moc sleduju . No, ale co mám dělat? Už to není mladice, a procesy v tělíčku postupujou rychle. Bojím se o ni jak o děcko... Vet jí vyholil kousek bříška a udělal sono. Nic divnýho nenašel. Včera v noci jsme ji slyšeli "chrápat" v pelíšku a přítula se bál, že sténá bolestí, že jí určitě něco trápí... Tak já už nevím. Kdyby tak uměla mluvit, aspoň pár slov... Chjo .
Hovínka jsem vyšetřovala, ale nic jsme nenašli. Ještě je donesu jednou do školy, možná byl špatně namíchaný ten flotační roztok. Napíšu, až budeme vědět něco nového. Jinak na srazu v Ostravě jsme koupili hamačku a pověsili pod židli. Slaví úspěch .

Tak snad je holka v pořádku. Já to teď doma taky sleduju a děsí mě každej prd přesto, že v Brně nic nenašli, vůbec se mi to nelíbí, že se nám ty bobky neuzdravili prostě pokud je má člověk rád, má o ně starost.. to je jasný

No právě, Oldmamutko, právě. Držíme vám usilovně tlapky, ať se Tonda uzdraví.
Přítula má dovču a to znamená jediné. Někam se jede. Není to ale taková sláva, čeká nás prodloužený víkend v oblíbeném Mikulově ve vřelé náruči paní maminky. V sobotu budeme slavit, protože malá neteř našeho taťky má narozeniny (on bohužel neví kolikáté, asi sedmé). U této příležitosti čeká našeho tchoře setkání s vodou a šamponem. Hurá....

No držim palce, ať to s šamponem dopadne líp jak u nás

Přežili jsme ve zdraví další z víkendů v Mikulově.

Tento byl trochu vyjímečný, protože jsme toho stihli docela dost. Přijeli jsme už ve čtvrtek večer. V pátek jsme byli i s Opicou celý den ve městě. Švára pracuje v jednom obchodě, tak jsme pokecali, pak jsme koupili nějáké dárky pro taťku a jeho přítelkyni, páč budou mít narozeniny (pro taťku mám tepláky a pro tetu čepici, šálu a rukavice v pěkných barvách), něco pro malou neteř, která narozeniny slavila v sobotu a pak jsme šli domů na oběd. Opica už zůstala doma a my jsme se ještě vypravili vrátit staré pneumatiky a autobaterii do sběrny.
V sobotu bylo pěkně. Dlouho jsme si pospali. Po snídani jsme smontovali konferenční stolek pro maminku a pak jsme se vypravili na oslavu. Bohužel bez Opiculky. Organizátorka zavelela, že musí zůstat doma Maminka upekla dort, ale protože se jí nějak nezdál, tak šla koupit ještě jeden do cukrárny. To jsme docela mřeli. Přišli jsme na oslavu o půl hodiny později, ale se dvěma dorty a najezení, což byl kámen úrazu. Byl do nás nacpán druhý oběd... Ufff. A toho jídla, co měli nachystáno... Jsem jako koule !
Po oslavě jsme se ještě vrhli na rozštípání jakéhosi nemotorného dřevěného "domečku" pro Opicu, co jsme kdysi stavěli, ale nedostavěli, páč to bylo od začátku odsouzeno k nezdaru. Kilo hřebíků, těžkopádné a malé. V půlce štípání jsme toho ale museli nechat, bylo už docela pozdě. Chtěli jsme to dokončit v neděli, ale pršelo. Ani jsem kvůli tomu neuklidila auto.
Nebýt té upršené neděle byl to pěkný víkend. Maminka ani moc neřečnila, protože jsem se snažila, aby neměla důvod. Dokonce jsem před odjezdem vytřela celý pokoj savem, jejím oblíbeným.
Opica se moc nevyřádila, jenom chvilkama si mohla poběhat po pokoji a v pátek v tom městě, jinak nic moc. Ani se jí nedivím, že trucovala a potentila celou klícku. Hlavně, že už jsme zase doma a může si lítat co hrdlo ráčí.

Delší dobu jsem nepsala, tak to musím napravit.

I když jsem na fóru každý den (několikrát ), tak nějak mi chyběla nálada na psaní do deníčku. Příčinou je, že řešíme bydlení (více viz viewtopic.php?f=12&t=438). Teď už je ale líp a můžu dohnat resty.

Předevčírem jsem si vyzvedla balíček, co nám přišel od Frodíka. Byl tam kalendář s fretími jmény, malinový šampon, rolnička ve tvaru fretčí hlavičky, granulky pro seniory, šustivé míčky, ježek na prutě a pamlsky. Snad jsem na nic nezapoměla... Já mám největší radost z rolničky. Dala jsem si ji na klíče, snad ji hned neztratím....
Opiculce se líbí ježek na prutě. To je počin! Za jedno Julínkovné tolik radosti! Má rozkošnou růžovou prdelku a vyluzuje parádní zvuky. Bohužel nemám fotky, ale to se napraví o víkendu (přítula foťák bere do práce a když se večer vrátí, je na focení špatný světlo ). Míčků Marybel si vůbec nevšímá. Ještěže byly tak levný... Pamlsek ji taky neohromil, měla jsem pocit, že jí to dávám za trest a ne za odměnu... Ale mám svoje metody, jak ji přesvědčím, aby to jedla a měla to za pochoutku, jo ta se bude divit . Nové granulky jsem zatím neměla odvahu vyzkoušet, ale s tím zatím (ťuky ťuk) nikdy problém neměla. Většinou začne žrát vše, co jí v misce přistane (nic jiného jí nezbude) (když to není něco vyloženě exotického, co za jídlo nepovažuje, např. banán). Šampon vyzkoušíme taky až dobereme ten starý. Ale voní úplně úžasně. Asi Opicu budu vždycky po koupání ochutnávat .

Pomaloučku nám zarůstá vyholené bříško. Má na měn ty kraťoulinký chloupečky, úplně jako plyš. Vždycky jí do toho zanořím nos a mám z toho srandu, Opiculi už to ale tak zábavné nepřijde, tak vždycky zafňuká a pak znechuceně odejde. Není to mazlící typ, ale s tím si moc hlavu nelámu. Je přece jasně vidět, kdo je tu větší .

Tak zatím zdarec, buďte všichni zdraví a spokojení! Kačule a Opicule

Ahoj všem.

Tak už jsem tu zase a přináším horké novinky.

Zapracovali jsme na novém bydleníčku, máme skoro sestavenou kuchyň a už pomalu navážíme haraburdí Včera jsme ji skládali celý den a pak jsme vyšťavení jeli do Bauhausu pro nějaké lino za tu linku (resp. lino na zeď mezi horní a spodní skříňkou). Pět minut před zavíračkou jsem padli k pokladně a paní nám za ten kousíček lina napočítala skoro dvakrát tolik Přítula si toho všiml, ale já to utopila, protože už jsem se viděla doma a neměla jsem na nějaké řešení problémů nejmenší chuť. V autě mi to vysvětlil, že to byla blbost, ale oni mezitím slavný Bauhaus zavřeli. Tak byl Igruša celý nasupený a jeli jsme domů. Málem z toho v noci nespal, že už nás natahuje úplně každý a tak... Dneska ráno v 7:15 jsme to naštěstí na reklamačce vyřídili, paní nám vrátila peníze, přihodila 10% slevu a ještě nám dala jakýsi přívěšek na klíče. Takže klídek.
Dneska jdu na super dlouhý přednáškový cyklus o auditech a zavádění HACCP do výroby, snad tam během těch 6ti hodin neusnu. A pak zase hurá na dokončení montáže a stěhování krámů. Je to pěkný kolotoč, ve kterém nějak nezbývá moc času pro toho drobného tvorečka. V noci jsme to ale Opiculi trochu vynahradili, byla puštěná a my spali. Vezmu ji dneska s sebou. Bobínko malinký...

Khaki, tak gratuluji a Opiculka bude taky potom šťastná Bude moct běhat kde se jí bude chtít...A vy budete v klidu a pohodě, žádnej stres a ona to z vás vycítí a nakonec to bude všeckno super!!!

Tak se hlásíme z nové adresy.

Bydlíme v maliličké garsonečce, pár kroků od mojí alma mater. Máme vcelku zajímavé sousedy, jednu mladou pracující slečnu, která bydlí sama a jednoho pána středního věku, který se rozvádí. Taky bydlí sám. Pomalu se hnízdíme. Igi dneska vybírá v IKEA novou skříň, ale nemůžu tam být s ním, protože jsem nemocná. Snad to s kamarádem zvládnou, smontují a my si budeme mít kam dát věci. Už se těším, až to s kamarády zkolaudujeme. Dám sem pak fotky. Proběhnout by to mohlo snad ve čtvrtek.
Opicule zlobí jako vždycky, srajdí a srajdí do rožků. Nebo do sprchového kouta. Má teď za to domácí vězení. Dokud je tu nepořádek, tak se moc nevyběhá. Ááá, teď jsem si vzpoměla, že jí dlužím vykoupání. Už nám zase pustili teplou vodu, tak hurá na to! Já jí dám! Značkovat mi garsonečku!