Fórum fretky.cz

postavy: petulevrtule, ride., fretka Molča, později fretka Kimi....



Kdysi jsem j ezdila za ride. domů na návštěvu, v té době jsem ve své podstatě byla ta trpitelka-já jsem měla doma svoje zvířátka-morčata...O tom, že existují fretky jsem věděla, sousedé u nás měli fretky, ale nikdy jsem si žádnou do té doby nepohladila...Jejich fretky byly zvyklé jen na ně...A rideho. Molinka byla zvyklá pouze a jen na svého páníčka...Ostatní byli nepřátelé...
Jak již to tak v životě většinou bývá, seznámějí se dva lidé a scházejí se, je jim spolu dobře a tak společně začnou žít

Po nastěhování mě a mých morčat...: Takže jsem jí, jako bytost, která s námi bydlí vlastně ignorovala...I když se mi tohle zvířátko líbilo...Vše bylo ještě dobré, do té doby, co mi uštědřila pár výchovných kousanců, ve smyslu jakože: nemysli si, že když tu s námi bydlíš, že tě vemu na milost a přestanu kousat nebo i když mi dáváš laskominky, tak mě prostě nepřesvědčíš...Snažila jsem se vetřít do jejího života a brala jsem jí páníčka, takže jsem byla prostě VETŘELEC...

K úvodu...Ride. sem určitě rád taky něco poznamená

Takže pokaždé, kdy ta kousavá nestvůra byla puštěná, jsem nosila vhodnou obuv a po ruce nějakkou tu papriku, aby mě nechal jít tam, kam jsem potřebovala a aby si mě nevšímala...Každopádně musím říct, že mi fretka nikdy nesmrděla...Postupem času, když jsem viděla, jak krásně se tohle zvířátko umí se svým pánečkem mazlit a jak nadšeně při hře takzvaně "kvoká", začínala jsem jí i přes ty všechny krvavé kousance mít ráda...A v koutku duše mě začalo štvát, že si jí nemůžu pohladit...Přestala jsem tedy před ní utíkat a uplácela jsem jí laskominkami, abych si jí mohla pohladit...Pokud jse s ní byla sama doma, šlo to...Jakmile se vrátil ride. bylo vše o co jsem se v tu chvíli snažila naprosto marné...Ztratila zájem a v tom nejlepším případě si ještě neodpustila nějaký ten kousanec ve smyslu jako: co si myslíš, jako žes mi dala kousek papriky, tak si z tebe sednu hned na zadek??? A tak to šlo celý čas...S páníčkem se mazlila a mě brala jen jako tu, co jí dává dobrůtky a pokaždé, když jsme doma vařili, byla jsem jí dobrá...

A tak to šlo měsíc po měsíci...Když už jsem si po třičtvrtě roce myslela, že už by mě mohla mít Molča trošku ráda a také mě pochopit, že si jí chci občas pohladit (upozorňuji, že jsem jí nikdy nechovala...Jelikož kousance, které mi pokaždé uštědřila byly opravdu bolestivé...) okamžitě mě vyvedla z omylu - kousla mě, jak jinak...Začala jsem přemýšlet, co dál, jelikož po tom, co jsem viděla, jak je fretka inteligentní a hravé zvíře, morčata mě po stránce hrací a dovádivé opravdu neuspokojovala...Jsou to pouze tvorové hladící...Koukali jsme tedy po inzerátech, že bychom si pořídili další...A tak jednoho dne jsme narazili na inzerát, který byl napsán trošku legračně...Vyzněl ve smyslu, že jejich pes má alergii na fretku...Vůbec jsme nevěděli, jak freťule vypadá a navíc jsme v té době neměli cestu do Prahy, takže nám jí šli vyzvednout známí (Leyla). Byla jsem opravdu nedočkavá a netrpělivá, takže jsem je tam chudáky hnala co nejdříve...A musím říct, že v téhle době se právě ze mě, jakožto trpitele stal milovník...Volala jsem a bylo mi řečeno: chudinka malá, měli ji na listí, neměla žádný pelíšek a přerostlé drápečky, že se jí zle chodilo...A jak vypadá, ptala jsem se...No myslíme, že budeš mít radost (v té době jsem se tu dívala na barevné rázy a moc se mi líbili harlekýni s pěkným proužkem uprostřed... ) Je to harlekýnka - no a vůbec nekouše, je to malé hubené zlatíčko...Málem jsem se ani nedočkala a v sobotu jsme pro ní vyrazili k Leyle na chalupu, kterou mají blíž od Lípy, než my cestu do Prahy...

Když jsme dorazili, přinesli nám to malé vyhublé chuďátko a já byla naprosto v tranzu...to byl ten obrat, z trpitele na milovníka...(i když s Molčou jsme k sobě bohužel cestu nikdy nenašly) S Kiminkou jsem si hrála a dováděly jsme spolu jako divé...Je to nádherná slečna...A máme z ní moc velkou radost. A tak proběhlo velké sžívání...Kimi byla první týden úplné neviňátko...Slyšeli jste někdy, že by tohle o fretce někdo řekl??? Nekousala, na záchodek poslušně chodila...Nic za co bychom museli trestat...Po týdnu vzájemného zvykání nastal průlom...Začala hryzat a kadit všude kde mohla a to nemluvím ani o tom, co se dělo, když sme zkusili pustit holky spolu...Molča byl tvrdá, brala Kimi jako narušitele teritoria, takže jsme je společně nikdy nepoštěli a holky vše po sobě přeznačkovávaly...Jednoho dne, kdy jsem opět zkoušela, jestli si to Molča opět nerozmyslí, mi uštědřila jeden z nejvíce bolestivých kousanců...V tu chvíli jsem se neudržela a z HUBY - zdůrazniji, jelikož bych si teď za to opravdu nejraději nafackovala...jsem vypustila poznámku: už aby jsi chcípla ty potvoro kousavá...(bylo to letos 1O. ledna...) Za týden začala Molinka špatně došlapávat na nohu a tak jsem volala pro radu, čím by to mohlo být...Usoudilo se, že to bude nejspíš stářím, jelikož Molče bylo skoro 7 let a nikdy žádné zdravotní potíže neměla...A tak jsme jeli s ride. na veterinu...Při vyšetření se našla na noze velká boule a tak se dělal rentgen, na kterém se zjistilo, že má Molinka leukémi-rakovinu kostí v posledním stadiu a že neskutečně trpí...A tak jsme Molinku nechali uspat...Nechtěli jsme, aby trpěla...Nejvíc to samozřejmě sebralo rideho...Byla to jeho milovaná holčička...Když jsme přišli po pohřbu domů a Kimi byla vypuštěná, letěla k Molinčiné kleci, jak kdyby věděla, že už tam není a nepříčetně škrábala na pletivo, myslela si, že vyleze a budou se zase škádlit přes pletivo...Bohužel už nevylezla...Nyní jsme tedy v domácnosti 4. Já, ride., Kimi a morče...

Moc pěkné, ale smutné počtení.

Těsně po smrti Molinky jsme se přestěhovali a doma nastaly změny...Máme doma všude nyní koberec a tak o to víc, se musí Kimi hlídat, aby nevypustila bobek náhodou někde, kde nemá...
A ona to moc dobře ví...Takže když je puštěná a my se jí nevěnujeme tak, jak si ona představuje, začne se všude pěkně štelovat, protože ví, že nás to zaručeně zvedne z kanape...
Další pěkná pěkná příhoda, kterou ta malá lumpice vyvádí je, že zjistila, že může zalézt za jednu skříň a my jí odtamtud nedostaneme, dokuď se ona neuráčí vylézt...
No tedy...Stalo se to ridemu...Když jí měl puštěnou...Zalezla na skříň a on zrovna potřeboval snad někam jít, či co...A ta malá puberta prostě ne a ne vylézt...Nejdřív volal po dobrém...Po pěti minutách řval ať vyleze...A po deseti minutách tu ječel a nadával...(nemohu zde ani uveřejnit ta pěkná slova...)Tak jsem ho odsuď musela vyšťouchat, vzala jsem multivit. pastu a šeptala jsem na Kimi...Kimčo, chudinko, co on tu na tebe tak řve, tak pojď ven, pojď už tu není..A mezi tím jsem jí mávala pastou pod čumákem a za 10 vteřin jsem jí měla venku...Takže kdo byl úspěšný???My obě, ona měla radost, že se páníček vzteká a já měla radost, že jsem jí dostala tak rychle ven...Vše dobře dopadlo...

Bohužel.... hlavně ride. Molču hodně postrádá...ale Kiminka nám dělá samou radost, z toho vyhublého zanedbaného stvořeníčka je už pěkná slečna. Která nás opravdu zabaví, jelikož práve vrcholí její puberta a začíná jí říje - jak jsme spolu mluvily...Je to prostě malej lumpík, ale už se začíná občas i mazlit...Ale opět musím říct, že páníček je její miláček...I když si s ní můžu hrát, narozdíl od Molčy, tak stejnak ty pusinky a to šmajchlování vyhrává páníček...
fotky malé uličnice:
http://www.chsoaza.estranky.cz/stranka/fretka-kimi
fotky Molčy a Kimčy:
http://www.chsoaza.estranky.cz/fotoalbum/fretky

Také se pomalu rozhlížíme po nějaké další potřebné fretečce

Moc hezký počteníčko, ikdyž smutné , ale i to patří k životu. Jak si rozuměj s morčákem? Kdo komu nabančí? Morčáka sme kdysi měli doma a tak ho rozhodně nepodcenˇuju .

Je to moc pěkná fretčí slečna. Ale tak u ní máš dost velkou naději, že až si odbude pubertu a říji, bude z ní mazlivá fretčí dáma. U nás to tak je. Fretky už pánečka respektují i když taky rády pošťuchují.

A pokud jde o ty pusinky, tak to o nic nepřicházíš, já včera dostala vyoblizování od Elfinky a teda šmirgl papír na oku fakt prima. Nejradši mám když se tulí. Anebo u Medulky, když si hraje. má ráda, když ji škádlím na břiše. Obejme mě packama a směje se.

Kiminka je opravdu nádherná

Nenabančí nikomu...Oni se mají rádi...Když byla Kimi ještě malá, byli tak přibližně stejně velcí, tak chtěla morčeti dávat pořád pusinky, teď už si chce hrát na kousanou, a to morčata neéééé

Když mě se ty pusinky líbí...Je to legrační, jak to lochtá, ten její jazýček...Občas mě olizuje nohu, když přijdu z koupelny...No a ona se vždycky jako naschvál trefí mezi palec a ukazovák...No a já potom běhám a drbu se na nohách
Snad mě bude mít taky ráda A děkujeme za chválu...Stále nechápeme, jak jí mohli dát pryč, takovou princezničku...Jen kvůli tomu, že trošku kouše??? A lítá jak ďáblík(byla těsně na začátku puberty...)

Děkujeme za chválu...Je to dračice, ale pěkňoučká...

Tak v sobotu nám do Prahy přicestuje z Hořic kamarádka pro Kiminku. Je to další odložená fretečka, která je z domova vyslána z důvodu alergie matky...A že mají doma psa a kočku jí nevadí??? No každopádně je to tchoří holčička a prý je moc hodná (že by měla zrovna jít do puberty???) No co, Kimi pubertu jsme zvládli, tak zvládnem i tuhle Už se na to malé pometlo těšíme....

Tak to moc gratulujem.. Dvě fretˇule, nádhera. Já chci tááký.