Fórum fretky.cz

A je to tady!
Po roce práce, vychovávání dvounožců, přerovnávání bytu, udržování správné hierarchie... To přišlo! Teda nepřišlo, přijde! Bude to chlupaté, mrňavé a bude to HOLKA! Chápete??? Neuvěřitelné! Můj životní prostor, který jsem tolik budovat a hlavně rozpínal.... Veškerá námaha byla k ničemu. I když vlastně záleží na úhlu pohledu. Možná bych ji mohl naučit, kdo má v MÉ smečce jaké místo a třeba bude i legrace.... No ale každopádně se mi to nějak nezdá. Jo, procházky s ostatníma, to jo. Poškádlit, pohonit, pohrát si... ale mít to doma? Ještě malé? Už teď mi stačí jak dvounožci hlídají to divné baculaté, chlupaté, pískající a to druhé ještě chlupatější dupající ale zato s krásnýma ušima, do kterých jsem jednou kousl a to jsem neměl dělat (jo, to si pamatuju jako dnes). Brrrrr. Se panička mooooc zlobila.
No, ať to bude jaké chce, každopádně ji musím upozoznit na záludnosti naší smečky. Ten největší- páníček- ten je fajn. Moc se nezlobí, jen nemá rád bobany jinde než v záchodku. Přísně zakazuje vyhrabávat hlínu z toho krásně velikého květináče (i to se dá obejít, v případě, že páníček není doma. Panička totiž vždycky něco ještě dělá a hned si nevšimne:-)... Na pár hrábnutí tak čas občas zbývá. ) Mno jinak tenhle tvor rozmazluje. Jo jo, to není jako panička.Ta má ráda pořádek a hlavně poslušnost. Nesnáší zajímavé výlety do skříní (výborná je ta v kuchyni pod dřezem a naproti), ale ta mě zase bere často na procházky, spím u ní v náručí. A dobroty mi dávají oba. Pozor! Páníček mě rád koupe. Bojoval jsem, bojoval.... ale prohrál a tak raději dělám odevzdaného. Ať má radost. Jo a zapoměl bych. To nejmenší dvounohé.... s tím je legrace. Když si chci hrát, utíká a směšně u toho výská. Takové pseudo fretčí chování.
A vlastně to ani není tak špatné, že tu bude fretčí ženská a malá! Příště ji třeba zase naučím, jak rychle a účinně přerovnat celý byt během 5 minut.

dost dobrý povídání, tak ať proběhne seznamování přesně podle pravidel správné tchoří smečky

Brusinka

Ahoj tchoříci a tchořice...

Nějak se mi nechce do pelíšku, a tak tu mám pro Vás několik novinek z mojí smečky.
A hned ta první a nejmilejší je o tom novém tchořátku. Včera si mě panička vzala do náruče a do ouška mi zašeptala, že to nové maličkaté bude nejspíš albínka, která se jmenuje Brusinka! Brůsa, Bery, Brusina, Brusátko... prostě malá píďa...
Další důležitá fretčí věc, která se mi moooooc líbí, je fakt, že dvounožci, mě z nepochopitelných důvodů, vynesli všechny věci z jednoho pokoje do obýváku (tak tomu říkají). Teda freťule, můžu jenom doporučit. Tolik skrýší, útočišť... Můžu si přenášet, co chci, kam chci. Dorážet, hrát si, povídat, no prostě super. Jen tak mimochodem na svoji obhajobu musím podotknout a hlavně vysvětlit jednu fretčí věcičku! Tyto bojové, no spíš senzační, podmínky jsou podle páníčků nepořádek.... no nechápu... za nepořádek spíš považuju stůl plný papírů, skleniček. Nechápu, že vždy, když se pustím do úklidu typu, šupky do zoubků a bum na zem, okamžitě se dvounožci zlobí. (Přiznávám, že tuhle ten krásný modrý talířek dopadl na zem s takovým podivným ale zajímavým zvukem a panička ho sbírala po více kusech. No aspoň se o něj nemusí hádat:-) ) Ale budiž! Také se mi podařilo proniknout do té prázdné místnosti. A co nevidím! Hned uprostřed krásně nastavená igelitová taška. Jasně, že jsem hned musel prozkoumat, co v ní je! Šustila, krásně se v ní hrabalo... náhle... pšik, pšik.... prášilo to a lezlo hrozně do čumáčku. A co nevidět jsem bručel v pelíšku. Ani nevím čí ruka mě hňapla, zlobila se a vrátila do klece. Uznávám, bylo to nepříjemný, mít prach i za ušima, ale stálo to za to! (poznámka č. 1: Dveře už zamykají)
K dalšímu důležitému objevu jsem dospěl na naší pravidelné procházce. V krásně voňavé, čerstvě posekané trávě se výborně noruje... ( a otírá ten prach). Nějak mě ta vůně povzbudila a tak o kousíček dál mě zaujala šumící voda z potůčku. Jasně jsem dával najevo, kam se chci tentokrát podívat. Nejdříve dvounožkyně odolávala, ale nakonec jsem ji přemluvil a sešli jsme se podívat na samý okraj té bublající vodičky. Chvíli jsem okukoval nové místečko, jemně smočil čumáček. Krásně to chladilo, no ale packy jsem tam raději nestrkal. Pečlivě jsem probádával blízké okolí, když mě najednou zaujal bzukot. Kouknu nahoru a co nevidím, takovej malej zajímavej strom. Tak odpovídající mé délce. Tak co, povídám si, zkusím na něj vylézt.... postavím se... opřu... a... bum... půlkou tělíčka se koupu... prskám... couvám... je opravdu studená! No, strom to asi zrovna nebyl, bylo mi divné, že nemá tu krásně drsnou kůru, ale jen zelený stonek. Brrrr, když si vzpomenu. Doma jsem raději zalezl do pelechu, utíral se, lízal... No příště to zkusím zase jinak.
Perlička na závěr. Když mě dnes panička pustila a já dal všem dobré ráno, chtěl jsem se ještě jednou přívátat i s ní. Zrovna mi sypala do záchůdku to nové sypání, které se tak perfektně vyhrabává, něžně jsem ji popotáhl za ponožku a ejhle... lekla se a půl pytle vysypala vedle. Soucítil jsem s ní... po ránu... a tolik práce... než stačila dojít pro koště a lopatku... chtěl jsem pomoci a rozhrabal tu senzační věc po celé chodbě! Jen doteď nevím jestli tolik dováděla jako já ze zlosti nebo radosti!

úžas. těším se na další povídání

hehe, to je fakt vtipný, taky se těším na další historky jen by mě zajímalo, co bylo to, čím ses namočil? nemohl by ses paničky zeptat? jsem zvědavá a nechápavá

nemám slov báječné a vtipné

krásny denníček uz sa tešíme na dalšie príbehy
freťulda a šerynka
ps. to aj naši páničkovia tak divne vyskakujú ked upratujeme,
dnes som chcela preskúmať tú novú kvetinku čo kúpili,
môžem ja za to že tam nechali otvorenú škatuľu s puzzlami a teraz to je pokope so zemou šerynka

Šplouchnul jsem čumáčkem přímo do toho studeného potoka

Tak takhle na ně!

Brý večer freťule!

Já dnes jen tak na skok....
Se totiž musím pochlubit, chi chi... Dneska se totiž zázrakem ujala toho nepříjemného mydlinkování ve vaně panička. No co, už od rána tu chodila, pořád se mračila... ani mě odpoledne ani ráno nepustila . Takže jsem navečer vyběhl z klece, tryskem a s důrazným povídáním proletěl byteček. Na chvilku jsem zalezl do své nejtajnější skrýše a vesele si tam chroustal předevčírem ukradené grahamové tyčinky . Mňam, celkem dobrý lup.
Takovej divnej den, všichni bez nálady, jen já bych skotačil, a tak jsem šel zkontrolovat chlupané tlusté a chlupaté ušaté... To se paničce moc nelíbilo, chjo
Ňafla mě do náruče a už si to štrádovala se mnou do těch tolik nenáviděný dveří. Využil jsem poslední příležitosti útěku a zalezl ji do kapuci u mikiny. Pevně jsem věřil, že pochopí moje smířlivé gesto.... nepochopila a šup, už jsem se celý mokrý drápal z vany ven. Naštvalo mě to! Co si myslí? Já jsem teď uraženej.... však uvidí...
Snášel jsem tu voňavou potupu... však můj čas přijde. Namočit, namydlikovat, vydrbat, smýt a vyždímat... Pečlivě jsem držel a dvounožka si jen spokojeně pobrukovala.... a mám ji... při ždímání jsem pevně zatnul všechny fretčí svaly a když mi otírala zadeček a ocásek..... šuuuuup.... pustil jsem to! Hnědé i smradlavé! Jupíííííí.... Teprve teď začla pravá legrace. Co na tom, že celý koupací proces se opakoval znova.... užil jsem si ho naplno se všemi taškařicemi...
Jo.... a zaslechl jsem něco v tom smyslu, jak říká panička dvounožcovi, že příště mu práci brát nebude

Že by byly nějaké fretčí erupce na sluníčku - Bertie zapušila pod gaučem a velmi rychle vyhnala pánečka,s jadrným slovníčkem na rtu, z obýváku na delší dobu ven. Únava neúnava, alespoň se proběhl.

Ahoj milí tchoříci a tchořice!

Tak jsem po dlouhééééé době opět zpět. Si to nedovedete představit. Tolik novinek. A asi začnu pěkně ad začátku.

Takže novinka číslo jedna! Jsem už přes měsíc (nebo dva) táta na plný úvazek. No a abych se předvedl samozřejmě jako fretčí kapacita, přijal jsem Brusinku zcela gentlemansky. Očuchat, omýt, zatáhnout do pelíšku. Dvounožci čučeli, chi! Si snad mysleli, že mě přemstí? Ani náhodou! Ze začátku to mrně pořád jen spalo, a tak jsem se ujal jeho (tedy její) fretčí výchovy. Jen taková malá vsuvka, voní jako fretka, kouše jako fretka, hraje si jako fretka.... ale ta barva! Asi nějak zesvětlala, nebo co. Já ani moji kamarádi takou barvu nemají a do té doby jsem ani takovou podobnou freťuli nepotkal. Ale asi tahle nemoc je přenosná, Borůvka ( a to byl pěkný podfuk od dvounožců) je taky taková a co víc... kámoška Charlii dostala taky prtě a to už je vůbec takové divné! Šedivo bílé, prý stříbrné. No považte, co to je za zvyky, stříbrná fretka, copak je snad kovová???
Tak a teď k tomu největšímu skoku. Za dva dny přibylo k mrněti jedna mrně dva! Chápete? Dva smraďochy. Nejdřív to pořád spalo a teď? Nedají mi kousek klidu. Svoje klady to ale má. Dostali jsme nový byteček! Ooooobrovskou třípatrovou voliéru s dvěma mezipatry. Máme tam hamaku, tunel, dvojitou hamaku, roury na prolézání, hračky.... prostě všechno. No ale aby nám dvounožci moc nezpychli, udělali jsme s holkama tajnou dohodu. Jeden bobeček do záchodku a dva vedle. Kdo ho udělá tak, že na něj páníčci hned nepřijdou, vyhrává. Děsná kvokačka.
Holky se pořád škádlí a taky nám přibyli i kamarádi. No můžu vám říct, že vedu rušný fretčí život. Takže moc času na škrábání sem není. Ale polepším se, slibuju. A když bude to moje lesní ovoce hodné, možná i je sem pustím.

Tak prozatím kvok a trochu smrádečku do nory všem.
Lojza

krásný počteníčko!! v některých situacích vidím našeho fredyho

Tady je pár foteček

Božínku, ty jsou kouzelný ti moji jsou taky roztomilý, když spinkaj když se ale probuděj, jsou z nich draci

S focením tchoříků mám stálé problémy.