Bertie má za sebou první vycházky venku. V sobotu jsme trošku zápasily s postrojem, ale obešlo se to bez pokousání a trucování. Ten velikej svět nás trošku zaskočil, pár poskočení v trávě a rychle po nohavici do mé náruče. Samozřejmě si to po minutce rozmyslela a chtěla zpátky všema čtyřma dotýkat se země. I tohle trvalo tak dvě minutky a hurá do náruče. Takže jsem zvolila taktiku ústupu a ona taktiku "však já Tě doženu"
. Takže divadlo pro lidi v baráku, jelikož to vypadalo ve finále jako bych před freťulí utíkala ze strachu a ona hopsala s naježeným hřbetem, jako by mě chtěla sníst
Nakonec to vyhrála kupka suché trávy, kterou zdárně obrátila vzhůru nohama. Dnešní hrátky s Maxem byly podstatně divočejší než obvykle, já se sevřeným žaludkem strachy, že se Bertie rozhodla zakousnout psa, hlídala jak ostříž, koukala jak ho držela za pysk a kus mu ho chtěla utrhnout a ten trouba si lehl na záda a dělal, že se vzdává.
Bertie to samozřejmě nechalo zcela chladnou, skočila mu na břicho, párkrát se proběhla a zašla studovat jeho mužskou - teda psí chloubu. Ulovila jsem jí v okamžiku, kdy ohrožovala jeho kuličky a tím pravděpodobně zachránila jeho psí ego
(snad je v hloubi duše pořád pes a né ten schizofrenik s duší leguána
). Vydovádět jsme se byli raději v oné kupce sena. Potvůrka jedna - přesto, že jsme byli na jiném místě, přesně věděla, kde jí má hledat. Dříve jsem na tomto místě měla ohrádku s pískem pro nejmladšího syna Matěje - dnes mě mrzí, že jsme toto provizorní pískoviště zrušili, ale není všem dnům konec