>Tak jsem se včera kochala z postele novou knihovnou a slyším Baty jak vstala,napila se, najedla, pak slyším granulky v záchodě a jak leze s klece ven. Došla k nám do pokoje a lehla si na zem. Já jí říkám:" Batuško, ty jsi vstala, pojd se pomazlit" a ona nic ,tak si jdu pro ni a ona celá tuhá, nafouklé bříško, třepala se jak osika a rychle dýchala. Strašně mě to vyděsilo. Popisovat vám svoji paniku nebudu, měla jsem pocit, že mi v rukách úplně odpadá. Naštěstí přijela Atalanta a když ji viděla,fičela na veterinu. Vet řekl, že to vypadá na strašně rychle podchycený zánět, že ani naplno nepropukl a tak přesně nevěděl čeho. Dostala atb a domů. Tam hned usla. Ráno jsem utíkala na vetu, paní doktorka ji znovu prohlídla, vzali jí krev a na biochemku a hematolku jsem si jí odnesla sama, hned. Ještě na veterině se trochu najedla a napila, dostala atb na 14 dní, protože jsem měla strach,že s nemocnou dcerou budu na štíru s hlídáním a nebudu třeba, pro její vysoké teploty moct zítra dojít.Hedunka už má nejvýš 37 a zase lumpačí, to je moc dobře. Batuška měla včera v noci 40,2 ,dnes bez teploty. Doma zase usla a neměla jsem ji rušit. V lékárně jsem měla koupit glukopur a při dalším takovém stavu hned použít. A ted jsem nemohla usnout a uši pořád směr klec. Byla jsem za ní a ona pořád apatická, jen při doteku koukla jedním okem. Začla jsem brečet a řekla si, že to teda jen tak nevzdáme,namíchala glukopur, dala jí napít,najíst, na záchod,čurala i trochu kakala. Všechno má ted kolem pelechu a zase spí. Vet říkal, že je dobře, že jí a pije. Namočila jsem jí granulky a budu se chodit koukat. Zítra se dozvím, jestli je to inzulinom, ale vypadá to tak. Bojím se. Jsem do ní zamilovaná až po uši
. Týden blbec. Držte palečky.