Tak to je přece jasné, přítelkyně se musela pokochat tím stvořeníčkem že jo
Přeji vám oběma hodně nervů, ale neboj se, to zvládnete! Taky si myslím, že freťáček není agresivní, ale prostě není zvyklý na lidské ruce. Na každé fretce poznáš, jak k ní majitel přistupuje a jak se jí věnuje. Bohužel, KAŽDÁ fretka kouše. I když maličko, ale zoubky používá. Můj Damián kousl za svůj život doopravdy tak třikrát, z toho dvakrát se lekl a "spletl", nicméně když mě vyzývá ke hře, lehá si na zádíčka a chytá mi zoubkama ruku, nebolí to a nestiskne mě, ale chytá. Taky když se rozdovádí, tak chytá, ale nekousne. Doruška naopak když je třeba déle zavřená (pro ni je déle i 3 hodiny
), tak nás okusuje, poskakuje a chytá nás za palce, prostě má radost, že je volná
Ale fretky to tak dělají, nedá se to úplně odnaučit. Jen je třeba naučit fretku sílu stisku. Každý má jiné fígle, u nás zavírání nepomohlo, já fretkám cpala do pusinky prsty, když mě stiskly víc, než bylo vhodné. Brzy pochopily, že je špatně, když mě chytí silně. Důležité je s rukou necukat, zůstat v klidu a jemně prsty vypáčit zakousnuté zvíře, ale to už tu někdo psal
Jinak by mě zajímalo, jak vznikají různé příběhy o tom, jak fretka žije "polodivoce", případně že se vrací k majiteli. Můj Damián je skoro napůl člověk (co ho znají, potvrdí
), chodí na zavolání, dává na povel pusinky, rozumí spoustu posunkům, ale NIKDY bych ho venku nepustila z vodítka, protože když se lekne, tak bezhlavě utíká pryč se schovat a nereaguje na volání. A to doma je vnímavý, vyhledává mě a poslouchá. Stejně tak když vidí něco se pohnout, psa, nebo dítě, běží za ním a na mě kašle
Opravdu nedoporučuju pouštět venku z vodítka, osobně neznám žádnou fretku, která by venku poslouchala.